Kritika zákona o ochraně dospělých: Rada zdravotně postižených varuje před riziky!

Kritika zákona o ochraně dospělých: Rada zdravotně postižených varuje před riziky!

V Rakousku se v rámci zákona o doprovodném rozpočtu na rok 2025 projednávají změny zákona na ochranu dospělých, které se setkávají se značným odporem. Rakouská rada zdravotně postižených se jasně vyslovila proti těmto plánovaným úpravám, protože potenciálně ohrožují ochranu lidských práv. Klaus Widl, předseda Rakouské rady zdravotně postižených, upozorňuje na nutnost vyhnout se ukvapeným změnám zákona na ochranu dospělých, aby nebyl ohrožen pokrok dosažený 2. zákonem o ochraně dospělých.

Mezi hlavní body navrhovaných legislativních změn patří mimo jiné prodloužení lhůty pro obnovení soudcovského zastoupení zletilých ze tří na pět let. Kromě toho by mělo být rozhodnuto o zrušení povinného zúčtování v procesu obnovy. Součástí návrhu je i možnost využití advokátů a notářů jako plnoletých zástupců. Tyto změny považuje Rada pro osoby se zdravotním postižením za nepřijatelné, protože zpochybňují práva osob se zdravotním postižením.

Požadavky a proces hodnocení

Rada zdravotně postižených vyzývá ministryni spravedlnosti Dr. Annu Sporrerovou, aby byly z návrhu vypuštěny dva konkrétní body: prodloužení lhůty pro obnovení (§ 246 ABGB) a vypuštění povinného zúčtování (§ 128 AußStrG). Widl zdůrazňuje, že musí být zaručena ochrana lidských práv pro osoby se zdravotním postižením, což vážně zpochybňují plánované škrty.

Důležité také je, že na hodnocení zákona o ochraně dospělých pracuje od léta 2024 pracovní skupina na Ministerstvu spravedlnosti. Chystaná novela je tedy v přímém rozporu s výsledky této pracovní skupiny. V této souvislosti bylo Rakousko napomenuto v mnoha oblastech během posledního státního přezkumu Výborem expertů OSN pro práva osob se zdravotním postižením v srpnu 2023, přičemž byl pozitivně zdůrazněn 2. zákon na ochranu dospělých.

Mezinárodní kontext a lidská práva

Diskuse o zákonu na ochranu dospělých v Rakousku probíhá na pozadí Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením (UN-BRK). Cílem této úmluvy je podporovat, chránit a zajišťovat lidská práva a základní svobody pro přibližně 1 miliardu lidí se zdravotním postižením na celém světě. V Německu byla Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením ratifikována 24. února 2009 a vstoupila v platnost 26. března 2009, což mělo za následek změnu paradigmatu v politice v oblasti zdravotního postižení a uznání lidských práv osob se zdravotním postižením.

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením specifikuje práva, jako je přístup ke vzdělání, do světa práce a kulturního života, a upravuje účast v různých oblastech života. Smluvní státy jsou povinny předkládat pravidelné zprávy o stavu implementace těchto práv a musí Úmluvu aktivně uplatňovat. Tato povinnost ukazuje potřebu komplexní ochrany před diskriminací a vyloučením, které by mohly být v Rakousku ohroženy zamýšlenými změnami zákona na ochranu dospělých.

Problematika reforem práva na ochranu dospělých ilustruje zásadní roli legislativních opatření na ochranu lidských práv a poukazuje na mezinárodní povahu tohoto problému, jak zdůrazňuje i Německý institut pro lidská práva. Dohodnutým cílem Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením zůstává, aby všichni lidé se zdravotním postižením měli rovný a plný přístup ke svým právům a aby byly zavedeny nezbytné ochranné mechanismy.

S ohledem na další kroky se teprve uvidí, jak se bude právní situace vyvíjet a zda bude probíhat dialog mezi politickými činiteli a zástupci hnutí za práva zdravotně postižených.