Koránová značka v Hamburku: Exile-iraner u soudu-Co je za tím?

Koránová značka v Hamburku: Exile-iraner u soudu-Co je za tím?

Hamburg, Deutschland - Při výbušném incidentu v Hamburku jsou tři exilové irány pod palbou! Jsou obviněni ze spálení Koránu na protestu před islámským centrem Hamburk (IZH), a tedy „urážlivé vyznání“. Íránský generální konzulát nazval tento násilný argument na scéně, který okamžitě požadoval právní kroky proti demonstrantům. K incidentu došlo během šíitského svátku, když se v mešitě shromáždily tisíce věřících.

Státní zástupce Hamburku již požádal o trestní příkazy proti aktivistům. Mezi nimi je také statečný Jasmin Maleki, který musel v roce 2016 uprchnout z Íránu a kampaně proti Mullahům. „Netrpěl jsem ani nespálil Korán, ale nechal jsem islámskou kritickou a feministickou řeč,“ zdůrazňuje 35-letý. Ale navzdory jejím prohlášením ji státní zástupce vidí jako komplic. Policie, která byla přítomna, zpočátku nenalezla zločiny, ale diplomatický zásah íránského režimu se situace eskalovala.

V šokujícím slovním stupni Hamburgskému senátu popsal generál konzulátu korán hořící jako „trestní a provokativní“ a vyzval k okamžitému právnímu pronásledování „pachatelů“. Tento zásah vyvolává otázky: ovlivňuje íránský režim německé soudnictví? Jörg Scheinfeld, ředitel Institutu pro právo na výměně světové burzy, se obává možnosti, že režim by mohl ovlivnit stíhání exilových iránů v Německu. „To je rozbité a znepokojivé,“ říká a kritizuje význam odstavce rouhání, který trestá až tři roky ve vězení.

Schura Hamburk, asociace mešity, se připojil k výzvě k vymáhání práva a varoval před možnými nebezpečnými důsledky, které by mohly vést k takovým jednáním. Tato situace nejen vyvolává otázky týkající se svobody projevu a kritice náboženství, ale také o mezích tolerance v pluralistické společnosti. Debata o pálení Koránu a reakcích na něj není zdaleka u konce!