Evropské cíle v oblasti klimatu pod tlakem: pokrok nebo stagnace?

Evropské cíle v oblasti klimatu pod tlakem: pokrok nebo stagnace?

24. října 2025 budou výzvy v oblasti ochrany klimatu opět středem pozornosti, zatímco od 10. listopadu se v Belému blíží konference OSN o změně klimatu (COP30). V této souvislosti Evropský parlament vznesl jasné požadavky, které podtrhují naléhavost problému. Poslanec SPÖ EU Günther Sidl zdůrazňuje, že holistický přístup k ochraně klimatu je nezbytný. Vyzývá k inovativním strategiím v oblasti čisté produkce, udržitelného zemědělství a výzkumu ekologických technologií. Tyto nové přístupy by mohly zajistit technologický náskok, který je zásadní pro budoucí evropská pracovní místa. Sidl však varuje před rozmělňováním již dosaženého pokroku v Zelené dohodě a upozorňuje, že klimatická nouze byla v Evropském parlamentu vyhlášena již před lety.

Současná situace ukazuje regresi v různých oblastech, zejména s ohledem na klimatický cíl do roku 2040, jehož cílem je snížit emise o 90 procent. Vědci jednoznačně varují před zničujícími důsledky, pokud tyto cíle nebudou nadále vážně sledovány. Děje se tak pod tlakem Evropské lidové strany, která je kritizována za to, že tlačí zpět na opatření, o kterých bylo rozhodnuto. Tento vývoj vyvolává otázky, jako je otázka zakotvení účinné klimatické politiky ve stálé politické agendě.

Kontext klimatické politiky v Evropě

Klimatická politika je ústředním tématem od parlamentních voleb v EU v květnu 2019. Tehdy po celém světě demonstrovalo hnutí Fridays for Future, které signalizovalo rostoucí povědomí o naléhavosti klimatické krize. Mezi oprávněnými voliči byl zvláště velký počet mladých lidí, kteří podporovali Zelené. Ursula von der Leyen následně představila Zelenou dohodu jako základní kámen své agendy s ambiciózním cílem učinit Evropu klimaticky neutrální do roku 2050. Kritické hlasy ze zemí jako Maďarsko a Nizozemsko však zdůrazňují napětí, které vzniká při realizaci těchto plánů.

Účinky pandemie koróny od roku 2020 také vyvolaly významné diskuse o přechodu na dopravu a podpoře zelených technologií. V roce 2024 byla přijata rozsáhlá legislativa, která zpřísnila obchodování s emisemi a zajistila klimatickou neutralitu do poloviny století. Existuje však neshoda ohledně typu opatření, která by měla být přijata. Země jako Francie a Polsko spoléhají na jadernou energii, zatímco Německo a Španělsko se zaměřují na obnovitelné energie.

Aktuální výzvy a řešení

Evropské volby v roce 2024 upevnily pozici stran skeptických vůči Zelené dohodě. To vedlo k tomu, že důležité politické síly, zejména z Křesťanskodemokratické EPP, požadovaly zohlednění ekonomických problémů. V důsledku toho byly zákony o klimatu a životním prostředí zablokovány nebo oslabeny, což má negativní dopad na vážnou implementaci klimatických cílů. To je dále umocněno současnými ekonomickými problémy. Předpovídá se, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v historii, což dále posiluje naléhavost opatření.

V aktuální diskusi je zdůrazněna i role automobilového průmyslu. Ursula von der Leyenová je v budoucnu plánuje podpořit prostřednictvím „čisté dohody“. To má zajistit konkurenceschopnost a neohrozit plnění cílů v oblasti klimatu. Opatření, která EU plánuje v nadcházejících letech, si vyžádají roční investice ve stovkách miliard, i když konsenzus ohledně sdíleného dluhu zůstává kontroverzní. Klíčovým problémem je také klesající povědomí veřejnosti o klimatické krizi, a to navzdory průzkumu Eurobarometru, který ukázal, že 77 % respondentů vidí změnu klimatu jako vážný problém.

Vývoj v oblasti ochrany klimatu má v Evropě zásadní význam. Výsledek nadcházející klimatické konference v Belému by proto měl ukázat směr budoucnosti evropské klimatické politiky. Výzvy, které nás čekají, vyžadují politické odhodlání a širokou společenskou podporu, abychom se přiblížili klimatickým cílům.