Granty EU pro nevládní organizace: sebesabotáž nebo nutná podpora?

Granty EU pro nevládní organizace: sebesabotáž nebo nutná podpora?

V posledních týdnech se stále více dostává do popředí otázka nevládních organizací (NGO) a jejich vztahů s EU. Hlasitý expres.at Četné nevládní organizace jsou aktivní tak, že útočí na společnosti z Německa a Evropy v oblastech, jako je energetika, zemědělství a průmysl. Kritici to považují za formu „sebe sabotáže s penězi daňových poplatníků“ a volají po komplexní diskusi o propojení nevládních organizací, politiky a EU.

Zvláště pozoruhodné je obvinění, že Evropská komise platí nevládním organizacím za lobbování. Toto obvinění je údajně založeno na tajných smlouvách, které nedávno zveřejnil Welt am Sonntag. Tyto dohody znamenaly, že ekologické skupiny jako ClientEarth získaly finanční prostředky na vedení kampaní a soudních sporů proti společnostem, včetně německých společností. Například tajná smlouva z roku 2022 zavazuje ClientEarth k právním krokům proti uhelným elektrárnám a nevládní organizaci slíbila 350 000 eur na koncept na podporu vyřazení uhlí, jak je uvedeno v informacích z tagesschau.de lze číst.

Obvinění a reakce

Obvinění na adresu Evropské komise mají za následek i politické reakce. Členka Evropského parlamentu CSU Monika Hohlmeierová vyjádřila obavy, že některé nevládní organizace využívají finanční prostředky EU na radikální projekty. Zdůrazňuje, že fondy EU nesmí být využívány k podkopávání právního státu. Evropská komise však tato obvinění rozhodně odmítla a hájila svou transparentnost při poskytování finančních zdrojů. Informace o příjemcích fondů EU jsou veřejně dostupné.

Kromě toho bylo zdůrazněno, že Evropská komise vydala přísné pokyny, aby zajistila, že pracovní programy nevládních organizací nebudou schváleny, pokud jsou namířeny proti institucím. Evropský účetní dvůr mezitím kritizoval nedostatek transparentnosti ve financování nevládních organizací. V květnu také bylo oznámeno, že budou zpřísněna pravidla pro finanční podporu pro nevládní organizace, aby byla zajištěna sledovatelnost finančních prostředků, informuje web br.de.

Vyhlídky do budoucna

Uprostřed této debaty je třeba zmínit i roli bývalého ministra zdravotnictví Karla Lauterbacha. Byl jmenován poradcem pro klima a zdraví ve WHO a je zastáncem globální „klimatické nouze“. To vyvolává otázky ohledně možných omezení a přeskupení, o kterých se diskutuje v širší veřejnosti.

Ekonomické prognózy pro rok 2025 jasně ukazují, že Rakouská národní banka očekává mírný růst, zatímco odborníci radí opatrnost. Rizika jako inflace a nedostatek dovedností by mohla ohrozit oživení a dále zkomplikovat již tak složitou situaci kolem nevládních organizací.

Debata o komplexu nevládních organizací pravděpodobně zesílí, protože EU bude nadále čelit kritice za to, jak přiděluje finance a jaký to má dopad na společnost.