Jaderná elektrárna Gösgen: 46 let bez bezpečnostních certifikátů – nebezpečí pro region!

Jaderná elektrárna Gösgen: 46 let bez bezpečnostních certifikátů – nebezpečí pro region!

Jaderná elektrárna Gösgen, která se nachází nedaleko Basileje, je znepokojivým problémem od svého uvedení do provozu v roce 1979. V nedávné zprávě švýcarský jaderný regulátor ENSI připustil, že elektrárna již 46 let nesplňuje základní bezpečnostní požadavky. Tento nesoulad by mohl mít vážné důsledky, zejména uvážíme-li, že únik mimo budovu reaktoru by mohl mít za následek, že aktivní zóna reaktoru již nebude schopna adekvátně chladit. Takové bezpečnostní nedostatky nejsou novinkou a byly objeveny již na přelomu tisíciletí, kdy byl dozorový úřad ještě klamán zjednodušenými výpočty a nepřesnými tvrzeními provozovatele.

Situace vyvrcholila na konci května, kdy byla kvůli nedostatku bezpečnostních důkazů odstavena jaderná elektrárna Gösgen. Navzdory tomuto odstavení zůstaly švýcarské dodávky elektřiny stabilní, což dává na pravou míru obavy ze závislosti na jaderné energii. Nebezpečí pro životní prostředí však činí z elektrárny kritický bod švýcarské energetické politiky. Případná havárie jaderného tavení by mohla významně ohrozit nejen Švýcarsko, ale také velké části Německa s rizikem radioaktivní kontaminace, která by mohla mít dopady až do Stuttgartu a dále.

Bezpečnostní nedostatky a nestabilita potrubí

Podle aktuální zprávy ENSI je předpokládaná stabilita chladicích potrubí v jaderné elektrárně Gösgen zásadně chybná. Současné poznatky ukazují, že navzdory předchozím poznatkům jsou tyto trubky nestabilnější, než se původně předpokládalo. Riziko vážné nehody je tedy vyšší, než se dříve tvrdilo. V případě akutního incidentu by bylo nutné v Německu během několika hodin zorganizovat rozsáhlé evakuace, což ilustruje rozměr potenciálního rizika.

V roce 2024 bylo v rámci inspekcí ENSI zaznamenáno, že jaderná elektrárna Gösgen měla 8 hlášených incidentů. Zatímco většina těchto incidentů byla klasifikována jako méně závažná, faktem zůstává, že bezpečnostní audity a související komora jsou zásadní pro posouzení stavu elektrárny. Federální inspektorát jaderné bezpečnosti (ENSI) uvádí jako příklady jaderné elektrárny Beznau a Leibstadt, kde byly také hlášeny nehody, ale žádné kritické bezpečnostní nedostatky v rozsahu, který byl pozorován v Gösgenu.

Současnou diskuzi o bezpečnosti jaderné elektrárny Gösgen ovlivňují i ​​budoucí plány na radioaktivní odpad a jeho likvidaci. Nagra plánuje v roce 2024 dvě žádosti o všeobecné licence, které se týkají dlouhodobého nakládání s radioaktivním odpadem. Otázka bezpečnosti a požadovaných důkazů se proto mezi obyvatelstvem stává komplexním problémem v širším kontextu.

Dostupné informace naznačují nejen nezbytná, ale i naléhavě požadovaná opatření ke zlepšení bezpečnostních standardů. Diskuse o jaderné elektrárně Gösgen a jejích bezpečnostních nedostatcích určitě neskončí, dokud nedojde k výraznému pokroku.