Stelzer požaduje stropy dluhu pro spolkovou vládu: Horní Rakousko jako vzor!

Stelzer požaduje stropy dluhu pro spolkovou vládu: Horní Rakousko jako vzor!

Guvernér Horního Rakouska Thomas Stelzer (ÖVP) na základě zkušeností ze své spolkové země navrhl zavedení dluhového stropu na spolkové úrovni. Jak uvádí kleinezeitung.at, tento dluhový strop má být stanoven na 25 procent z příjmů v Horním Rakousku od roku 2024, což je státní brzda, která následovala po zavedení 201 federálního státního dluhu. v Rakousku zavést a která má pomoci zajistit soulad s fiskálními pravidly EU.

Stelzer zdůrazňuje, že je potřeba dát do pořádku státní finance a předejít budoucímu dluhu. Kvůli současným ekonomickým výzvám bude muset Rakousko v příštích letech výrazně šetřit, aby splnilo požadavky EU. Pro rok 2023 by se mělo ušetřit zhruba 6,3 miliardy eur, aby bylo možné dodržet finanční rámec. Podle meinkreis.at vytvořilo Horní Rakousko v loňském roce maastrichtský přebytek a na úrovni 12,62 procenta má celostátní průměr výrazně nižší dluhový poměr.

Finanční problémy a povinnost investovat

Stelzer také požaduje, aby federální vláda poskytla státům a obcím dostatek finančních prostředků na nové úkoly, zejména v oblasti péče, zdraví, péče o děti a vzdělávání. Zároveň zdůrazňuje důležitost investic do konkurenceschopnosti a budoucích projektů. V roce 2023 investuje Horní Rakousko do dopravní infrastruktury, bydlení a zdravotnictví celkem 1,5 miliardy eur.

Dalším bodem, který Stelzer zmiňuje, je význam spojení veřejnou dopravou, zejména ve venkovských oblastech. Kritizuje rušení vedlejších tratí vyhlášené ÖBB a odkazuje na balíček atraktivity pro tyto železniční tratě, o kterém bylo rozhodnuto již v roce 2019. Hejtman vidí potřebu zachovat a rozšířit nabídky mobility pro dojíždějící.

Fiskální pravidla EU a hospodářský růst

Nedávno rostoucí státní dluh v Rakousku je často připisován tyrkysově-zelené vládě. Jak v rozhovoru vysvětluje ekonomka prof. Elisabeth Springler, státní dluh není ze své podstaty záporný, pokud je kryt aktivy a používán pro rozumné investice. Rakousko však v posledních letech posunulo fiskální hranice a bude mít potíže s dodržováním fiskálních pravidel EU, která zakazují veřejný deficit přesahující 3 % HDP.

V roce 2023 činil veřejný deficit v Rakousku asi 12 miliard eur, což odpovídá 2,6 % HDP. Odhady 19,1 miliardy eur se očekávají pro rok 2024. Podle contrast.at potřebuje Rakousko vydělat nebo ušetřit celkem 19 miliard eur navíc, aby splnilo požadavky EU a zabránilo hrozící krizi v rámci postupu při nadměrném schodku.

V souhrnu lze vidět, že návrh Thomase Stelzera na dluhový strop na spolkové úrovni sleduje strategii k zajištění dlouhodobé finanční stability v Rakousku a k podpoře důležitých investic. Zdůrazňuje potřebu regionální a federální spolupráce i dodržování finančních cílů.