Von der Leyen pod palbou: Je Zelená dohoda v ohrožení?

Von der Leyen pod palbou: Je Zelená dohoda v ohrožení?

Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, ve svém nedávném projevu o stavu Unie zdůraznila potřebu jednoty, svobody, demokracie a právního státu. Přiznala však také, že Zelená dohoda nemá plnou podporu, kterou by si člověk přál. Kritici ji obviňují z rostoucí deregulace, která slouží krátkodobým průmyslovým zájmům, což je v rozporu s dlouhodobým cílem klimatické neutrality. Zatímco von der Leyen mluvila o „síle zelené dohody“ a EU zopakovala, že se chce do roku 2050 stát klimaticky neutrální, zdá se, že konkrétní opatření a jejich provádění jsou prezentovány v jiném světle. Informuje o tom Ökonews že se blíží záplava omnibusových balíčků k uvolnění předpisů, o nichž se tvrdí, že ušetří osm miliard eur.

Tato deregulace by mohla mít závažné důsledky. Zpráva ukazuje, že neprovedení stávajících právních předpisů EU v oblasti životního prostředí stojí ročně 180 miliard EUR. Evropský úřad pro životní prostředí vyvolává znepokojivé pochybnosti o plánovaném financování opatření v oblasti životního prostředí v novém víceletém finančním rámci, což by mohlo dále ohrozit provádění Zelené dohody. Patrick ten Brink, generální tajemník EEB, kritizoval projev von der Leyenové jako „stav podvodu“ tváří v tvář klimatické krizi.

Přehled Zelené dohody

Evropská zelená dohoda se etablovala jako ambiciózní projekt, jehož cílem je učinit EU klimaticky neutrální do roku 2050. Komise plánuje do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. To zahrnuje 47 jednotlivých opatření v různých odvětvích, jako je doprava, průmysl a obchod. Důležitými prvky jsou obchodování s emisemi EU, nový klimatický tarif a klimatický sociální fond s cílem uvést ekonomiku a životní prostředí do souladu. Touto otázkou se zabývá Spolková agentura pro občanské vzdělávání výzvy a příležitosti tohoto projektu.

Pandemie COVID-19 a válka na Ukrajině však výrazně změnily ekonomické prostředí. Německo plánuje rozšířit dovoz zkapalněného plynu a dočasně využívat uhelné elektrárny, což zpochybňuje cíle udržitelnosti. Existují také značné obavy, že by Zelená dohoda mohla ohrozit konkurenceschopnost EU, protože EU vypouští pouze 7,3 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Výhrady k cílům vyjadřují zejména východoevropské země, které na uhlí hodně spoléhají.

Mezinárodní spolupráce a sociální aspekty

Mezinárodní spolupráce, například v rámci „klimatického klubu“, by měla EU pomoci nejen snížit její vlastní emise, ale také poskytnout impuls na celosvětové úrovni. Sociální aspekty mají zásadní význam, protože dekarbonizace může ovlivnit různé skupiny obyvatelstva různě. Návrhy na sociální tlumení prostřednictvím přerozdělování příjmů z cen CO2 domácnostem s nízkými příjmy jsou proto zásadní. Jak ukazuje Spolková agentura pro občanské vzdělávání, došlo v posledních letech k přesunu pozornosti na otázky klimatu, zejména po politickém vzestupu Strany zelených a hnutí Fridays for Future.

Výzvy, které nás čekají, v kombinaci s upřednostňováním bezprostředních ekonomických zájmů před dlouhodobými environmentálními cíli vyvolávají otázky o budoucnosti politiky EU v oblasti klimatu. Tlak na von der Leyenovou, aby našla řešení, která posílí průmysl a zároveň zohlední ochranu klimatu, roste. Pozitivní kroky k sociální spravedlnosti a udržitelnosti by mohly být ohroženy hrozbou deregulace a zanedbáváním záležitostí životního prostředí.