Jižní Súdán v chaosu: Viceprezident Machar zatčen v domácím vězení!

Jižní Súdán v chaosu: Viceprezident Machar zatčen v domácím vězení!

Jižní Súdán čelí nové politické krizi poté, co bezpečnostní síly ve středu večer vtrhly do domu viceprezidenta Rieka Machara a zatkly jej i jeho manželku, ministryni vnitra Angelinu Tenyovou. Tyto akce byly silně kritizovány SPLM-IO, Macharovou stranou, která z těchto akcí obvinila prezidenta Salvu Kiira. Mluvčí SPLM-IO obvinil Kiira, že nedodržuje dohody a nedokáže vytvořit mír a stabilitu v zemi kvůli nedostatku politické vůle. Vnitropolitická situace se v posledních týdnech znatelně zhoršila, což vedlo k vážné krizi, která je pozorována i na mezinárodní úrovni. The Malé noviny uvádí, že v úterý byli svévolně zatčeni čtyři přední politici.

Situaci v hlavním městě Jubě i mimo něj komplikuje eskalující konflikt mezi Macharovými příznivci a vládními silami. Kromě obklíčení Macharova sídla bojují bezpečnostní složky také u hranic s Etiopií, kde proti vládě bojuje nuerská milice. Násilí má za následek bombardování civilních cílů, což má za následek bezpočet mrtvých. Vládní vojáci viní z nepokojů Macharovu stranu, zatímco Machar tvrdí, že prezident Kiir chce zbavit své příznivce. Podle šéfa UNMISS Nicholase Haysoma hrozí, že situace přeroste v totální konflikt, pokud neproběhnou okamžité rozhovory.

Humanitární krize v Jižním Súdánu

Současnou krizi doprovází také humanitární nouze v Jižním Súdánu, která se neustále zhoršuje, zejména v důsledku občanské války v Súdánu. Dosud odešlo ze severu na jih přes 500 000 lidí, mnozí z nich původně z Jižního Súdánu. Odhady UNHCR předpovídají, že do konce roku 2024 by mohly být vysídleny více než čtyři miliony lidí, včetně dvou milionů vnitřně vysídlených osob. Podle zpráv o Federální agentura pro občanské vzdělávání Přibližně 50 procent obyvatel je akutně ohroženo hladem a infrastruktura země je vážně poškozena, což situaci ještě ztěžuje.

Jižní Súdán, který po desetiletích konfliktu získal nezávislost v roce 2011, se nadále potýká s následky své občanské války a vnitřních konfliktů, které se do značné míry vyznačují nerovným rozložením moci a etnickým napětím. Mírová dohoda z roku 2018 měla mimo jiné zavést sdílení moci, ale jen stěží byla realizována. Demobilizace a integrace bývalých bojovníků selhává kvůli přetrvávající nedůvěře mezi stranami konfliktu. Tajné rozhovory mezi Kiirem a Macharem loni nepřinesly žádné pozitivní výsledky a opakované odkládání voleb původně naplánovaných na rok 2024 poukazuje na nestabilní politickou situaci v zemi.

Mezinárodní společenství posílilo mírovou misi OSN v Jižním Súdánu s cílem chránit obyvatelstvo a zároveň vyvíjet tlak na vládu, aby zlepšila standardy lidských práv a nebránila humanitární pomoci. Uprostřed těchto složitých výzev zůstává naděje na politické řešení, které by tomuto regionu zmítanému krizí mohlo přinést trvalý mír.