Schwarz varuje: Investice na ochranu klimatu nyní místo úsporných opatření!

Schwarz varuje: Investice na ochranu klimatu nyní místo úsporných opatření!

Jakob Schwarz, rozpočtový a daňový mluvčí Strany zelených, 17. dubna 2025 varoval před možnými důsledky falešných úsporných opatření ve světle nové prognózy deficitu ministerstva financí. To předpovídá rozpočtový deficit ve výši 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle Schwarze je klíčové cíleně investovat do budoucnosti namísto ohrožení ochrany klimatu a ekonomického rozvoje. Nárůst deficitu je přičítán slábnoucí ekonomice a strukturálním problémům, jako jsou vysoké finance států a obcí. Požaduje, aby všechny místní úřady převzaly odpovědnost, protože federální vláda sama nemůže vyřešit problémy.

Schwarz kritizuje, že úvahy o úsporách peněz na investice do ochrany klimatu by dále zatížily ekonomiku a ohrozily energetickou transformaci. Investice do vytápění šetrného ke klimatu a klimaticky neutrální mobility by mohly nejen vytvořit nová pracovní místa, ale také snížit náklady na energii a snížit závislost na dovozu fosilních paliv.

Nedostatečná transparentnost rozpočtu

Ústředním bodem Schwarzova návrhu je odstranění dotací poškozujících klima. Diskutuje se zejména o zrušení privilegií nafty a služebních vozů, což by podle jeho odhadu mohlo státu přinést ročně přes miliardu eur. Vyzývá také k přehodnocení výstavby nových silnic, protože výstavba nových kilometrů dálnic způsobuje vysoké náklady a má negativní dopady na životní prostředí a rozpočet.

Problémy v rakouském rozpočtu nejsou ojedinělé. Aktuální data ukazují, že pouze sedm z 27 států EU má vyšší úroveň dluhu v poměru k HDP než Rakousko. Loni činil schodek rozpočtu 4,7 procenta HDP, což je zdrcující překvapení ve srovnání s prognózou Evropské komise ve výši pouhých 3,6 procenta. Bývalý ministr financí Magnus Brunner před volbami do Národní rady v září 2024 oznámil, že schodek zůstane pod maastrichtskou hranicí 3 procent.

Veřejný dluh a výdaje

Kritika není bezdůvodná: vládní výdaje loni vzrostly o 8,8 procenta, zatímco HDP klesl o 1,2 procenta. Daňové příjmy vzrostly o 4 procenta, ale ne do takové míry, aby mohly kompenzovat nárůst výdajů. V důsledku toho vzrostl státní dluh ze 78,5 procenta HDP v roce 2023 na 81,8 procenta v roce 2024.

Podle zprávy Eurostatu dosáhly schodky veřejných financí v eurozóně v roce 2023 3,6 procenta HDP a téměř všechny členské země mimo Kypr, Dánsko, Irsko a Portugalsko hospodařily s deficitem. Schwarz proto požaduje větší transparentnost rozpočtu ze strany států a obcí, včetně měsíčních zpráv o plnění rozpočtu, aby bylo možné již v rané fázi identifikovat nežádoucí vývoj.

Vzhledem k výdajům na zdravotnictví ve výši přibližně 46 miliard eur v roce 2024, což je o 6,3 procenta více než v předchozím roce, a deficitu veřejných financí ve výši 22,5 miliardy eur, je jasné, že k řešení výzev budoucnosti je nutná zásadní reforma.

Schwarzovo volání po změně a jeho kritika současné finanční politiky by mohly poskytnout základ pro nezbytné debaty, protože Rakousko čelí naléhavým finančním a ekologickým výzvám nadcházejících let.