Yasmin Ritter: Od nahoty k halucinacím – film, který zaujme!

Yasmin Ritter: Od nahoty k halucinacím – film, který zaujme!

Yasmin Ritter hraje hlavní roli v krátkém filmu „Ammonia“, který měl nedávno premiéru ve Vídni. Film o délce 35 minut vypráví dojemný příběh přísné učitelky chemie ve věku kolem 50 let, která bojuje se stárnutím. Středem zájmu je její obsedantní vztah se studentem, který ji vtáhne do víru paranoie a halucinací. Film sklidil ovace při premiéře 8. března 2025 a bude uveden 3. června 2025 ve vorarlberském kině Lustenau vol.at hlášeno.

Emotivní scény filmu podnítily Ritter, která přiznala, že měla potíže na natáčení a během prvních dvou dnů natáčení hodně plakala. Zaujala ji především spolupráce s hereckým kolegou Paulem Matićem, který je známý mimo jiné účinkováním v seriálu „SOKO Donau“ a objevuje se také v Burgtheatru a na dalších renomovaných scénách ve Vídni a Německu. Matić, syn herce Petera Matiće, si od svého založení v 90. letech přináší mnohaleté zkušenosti v divadelním a filmovém byznysu. Jeho pestrá kariéra se odráží v četných angažmá a významných rolích, jako např Wikipedie lze číst.

Výzvy herectví

Ritter zdůrazňuje, že během dvou měsíců natáčení ve Vídni o ni bylo královsky postaráno. Práci na natáčení zpříjemnil osobní řidič a pomoc s osobními potřebami. Herectví nevnímá jako práci, ale jako hru. Její první zkušenosti na jevišti, včetně zvláštní výzvy stát nahá na jevišti ve hře George Taboriho „Mein Kampf“, formovaly její kariéru na začátku. Náročné scény jí pomohla překonat cvičená slepice.

Tyto emoční vypětí nejsou v herecké branži neobvyklé. Nedávné studie ukazují, že herci často trpí duševním stresem, který může vzniknout z intenzivního emocionálního zapojení do jejich postav. Mezi rizika patří emoční přenos, zmatení identity a syndrom vyhoření. DramaCare řeší tyto výzvy a nabízí umělcům podporu k ochraně jejich duševního zdraví. Ochrana duševního zdraví ve filmovém a divadelním sektoru je tedy kolektivní odpovědností, která zahrnuje nejen samotné herce, ale i celý tým.

Přijetí a sdílení psychického stresu může pomoci zlepšit odolnost umělců a posílit pohodu v rámci kreativní komunity. V tomto kontextu je práce hereckých výzkumníků a organizací, jako je DramaCare, velmi důležitá pro podporu umělců v jejich každodenním životě.