Behaviorální ekonom Ernst Fehr: Revoluce ekonomiky prostřednictvím experimentů!

Behaviorální ekonom Ernst Fehr: Revoluce ekonomiky prostřednictvím experimentů!

Ernst Fehr, přední behaviorální ekonom a profesor na univerzitě v Curychu, přednesl hlavní projev na rakouské akademii věd (ÖAW) ve Vídni 16. května 2025. Pod názvem „Revoluce empirických a behaviorálních věd v ekonomii“ Fehr diskutoval o zásadních změnách v oboru, které přinesl empirický výzkum a experimenty. Fehr ve svém projevu poznamenal, že posledních 50 let se vyznačovalo revolučním vývojem, který umožnily výkonné počítače a moderní empirické metody. Tyto pokroky umožňují výzkumníkům přesně testovat a chápat kauzální vztahy.

Fehr, který se narodil 21. června 1956 v Hardu, si vydobyl pověst jedné z nejvýznamnějších výzkumných osobností v oblasti behaviorální ekonomie. Mimo jiné se zabývá komplexností produktů a jejich vlivem na rozhodování spotřebitelů. Názorným příkladem z jeho přednášky byl americký hotel, kde si hosté museli připlácet za ustlaní postelí. Tato praxe nejen zvyšuje složitost, ale také náklady pro zákazníky, což lze interpretovat jako strategický krok společností ke zvýšení „nákladů na vyhledávání“.

Podnikatelské strategie a experimenty

Fehr ve svém projevu kritizoval taktiku některých společností, které záměrně zvyšují zákazníkům náklady na vyhledávání, aby ztížily přechod k jiným poskytovatelům. Poukázal také na to, že společnosti jako Google a Amazon provádějí každý den experimenty, aby ovlivnily chování zákazníků. To vyvolává otázky o etických důsledcích takových strategií.

Jeho práce zasahuje i do studia individuálních preferencí, sociálních norem a skupinových kultur. Fehr také analyzuje kauzální účinky důvěry a sociálních norem na ekonomické chování. Jedna z jeho nedávných studií zkoumala, zda obchodní kultura podporuje nadměrné riskování, které přispělo k finanční krizi v roce 2008.

Role důvěry a institucí

Fehr ve svém výzkumu ukazuje, že jednotlivci mají tendenci být v dobách konjunktury více averzní k riziku, což posiluje ekonomické aspekty. Naproti tomu jsou v době krize opatrnější, což vede k poklesu ceny finančních aktiv. Poznamenal, že samotná důvěra nebo institucionální pravidla nestačí k zajištění efektivních ekonomických interakcí. Spíše je nezbytná jak důvěra, tak robustní institucionální struktury.

Fehr je také spoluzakladatelem „FehrAdvice“, kde zpřístupňuje empirické poznatky firmám. Varuje však, že věda často zdůrazňuje víru spíše než empirické důkazy. To je nebezpečný trend, proti kterému je třeba bojovat. Fehr vzhledem ke svým úspěchům a postřehům nepřemýšlí o případné Nobelově ceně a chce se distancovat od očekávání okolního světa.

Význam Fehrovy práce je zřejmý nejen v jeho mnoha oceněních, ale také v jeho aktivní roli v akademické obci, kdy publikoval v renomovaných časopisech, jako je American Economic Review a Journal of Political Economy. Jeho poznatky významně přispívají k dalšímu rozvoji ekonomie a našemu chápání lidského chování v ekonomických souvislostech.