Sebastian Kurz: Nelituji své rezignace - mé nové plány!

Sebastian Kurz: Nelituji své rezignace - mé nové plány!

V nejnovější epizodě podcastu „Official Secrets“ Johannes Pressl hovoří se Sebastianem Kurzem, bývalým kancléřem Rakouska. Tématem rozhovoru je jeho odchod z politiky a jeho nový život konzultanta, podnikatele a investora. Kurz řekl, že svého odchodu z politiky nelituje a že si čas, kdy sloužil obyvatelům, opravdu užíval. Po deseti letech ve vládě a celkem 15 letech v politice hledá nové zkušenosti.

Kurz nyní tráví polovinu času v zahraničí a večer po rezignaci pracoval na novém konceptu podnikání. Založil již společnosti v Abu Dhabi, Vídni a Izraeli, protože poznávání různých kultur považuje za obohacující. Navzdory světovým cestám si plánuje udržet svou základnu ve Vídni a také druhý domov v Dolním Rakousku.

Politické perspektivy

Kurz v rozhovoru zdůraznil, že komunity považuje za „nejrelevantnější úroveň státní struktury“ pro životy lidí. Oceňuje tvrdou práci obětavých starostů a radních, kteří mají přímý dopad na životy občanů. Říká také, že v době krize vidí příležitosti a nedokáže pochopit pesimismus, zejména mezi mladými lidmi.

Při pohledu na širší evropskou perspektivu vyvolává Kurz obavy o konkurenceschopnost Evropy. Podotýká, že Evropa již není středem světa a rozvíjející se státy, jako jsou USA, Čína a Spojené arabské emiráty, vidí ve výhodě. V této souvislosti apeluje na evropské vůdce, aby „ukončili nekontrolovanou imigraci“ s cílem zajistit bezpečnost a prosperitu. Ústřední roli zde hraje rakouský svazek obcí, který od roku 1947 zastupuje zájmy měst a obcí v Rakousku a zahrnuje kolem 70 procent obyvatel.

Integrace a politická participace

Téma migrace a integrace zůstává důležité v současné politické diskusi. V Německu žije asi 82,2 milionu lidí, z nichž asi 8,7 milionu nemá německé občanství. Ústředním prvkem jejich integrace je zejména politická účast migrantů. Ta se dělí na neformální a formální politickou participaci, přičemž formální politická participace v Německu je vázána na německé občanství.

Migranti bez německého občanství jsou vyloučeni z místních, zemských a federálních voleb. Toto vyloučení je často označováno jako „demokratický deficit“, protože omezuje možnosti účasti na politických procesech. Diskuse o rozšíření místního volebního práva na cizince, zejména státní příslušníky třetích zemí, probíhají již řadu let. Zatímco občané EU se mohou účastnit místních voleb – právo, které bylo zakotveno v základním zákoně v roce 1992 – státní příslušníci třetích zemí zůstávají z tohoto volebního práva vyloučeni.

V několika evropských zemích, jako je Švédsko a Dánsko, již byla zavedena místní volební práva pro cizince, což se v Německu stále setkává s politickým odporem. Účast zahraničních rad a rad pro integraci je v mnoha komunitách pod 20 %, což ukazuje, že pro posílení politické participace migrantů je stále co dělat.

Politická scéna v Evropě proto zůstává skutečně složitá nejen kvůli vnitřním diskusím o integraci a přistěhovalectví, ale také kvůli výzvám, které vyplývají z politického vyloučení migrantů. Zkušenosti a názory Sebastiana Kurze nabízejí zajímavé podněty k zamyšlení na toto složité téma.