Dobrindt vyjednává s Talibanem: plánují se deportace do Afghánistánu!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Rakousko a Německo plánují jednání s Talibanem o deportaci afghánských zločinců, podporované ministry vnitra.

Österreich und Deutschland planen Gespräche mit den Taliban zur Abschiebung afghanischer Straftäter, unterstützt von Innenministern.
Rakousko a Německo plánují jednání s Talibanem o deportaci afghánských zločinců, podporované ministry vnitra.

Dobrindt vyjednává s Talibanem: plánují se deportace do Afghánistánu!

Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt plánuje vést přímá jednání s Talibanem v Afghánistánu. Tyto rozhovory mají usnadnit deportaci afghánských zločinců z Německa. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner tento plán podporuje a vyzývá k opětovnému umožnění deportací do Afghánistánu na úrovni EU. Rakouský Spolkový úřad pro imigraci a azyl (BFA) kontaktoval koncem loňského roku afghánské úřady, aby tyto procesy podpořil. Podle Dobrindta se kontakty s Talibanem zatím odehrávaly pouze přes třetí strany a zdůrazňuje, že trvalé řešení je nepřijatelné.

Situace v Afghánistánu je napjatá. Od návratu Talibanu k moci v létě 2021 se mezinárodní pomoc dramaticky snížila. Afghánistán je považován za jednu z nejchudších zemí světa, kde jsou zejména ženy silně diskriminovány a mají malou vyhlídku na nalezení práce. Dobrindt uvádí, že do nástupu Talibanu k moci neproběhly žádné deportace do Afghánistánu; výjimkou byla repatriace 28 zločinců v srpnu 2022 s podporou Kataru. Nejvyšší vůdce Talibanu Hibatullah Akhundzada kontroluje jmění země.

Rakouské a německé strategie

Dobrindtovy politické projekty nezahrnují pouze Afghánistán. Plánuje také uzavřít dohody se syrskou vládou o repatriaci občanů. To bylo přepracováno po občanské válce za islamistických vládců a Dobrindtova předchůdkyně Nancy Faeserová již navštívila Damašek, aby vedla rozhovory s novými vládci. Rakousko také plánuje konkrétní kroky k výcviku bezpečnostních sil a realizaci návratů a deportací do Sýrie.

Jedním z hlavních zájmů Dobrindta je snížení ročního počtu uprchlíků. Současnou horní hranici 200 000 uprchlíků ročně kritizuje jako zastaralou. Za poslední dva roky bylo podáno kolem 600 000 žádostí o azyl, na které bylo kolem 1,2 milionu ukrajinských uprchlíků.

Kritika deportací a právní situace

Federální vláda je však pod tlakem. Organizace pro lidská práva, jako je Amnesty International, již vyjádřily obavy, že deportace do Afghánistánu porušují závazky vyplývající z mezinárodního práva. Julia Duchrow, generální tajemnice Amnesty International v Německu, popsala tato opatření jako „politiku show“ a varovala, že bezpečnostní situace v Afghánistánu je kritická. Zprávy o mimosoudních popravách, mučení a nucených zmizeních v Afghánistánu tyto obavy posilují.
Federální vláda by se navíc mohla stát komplicem Talibanu, pokud deportace skutečně provede.

Vzhledem k těmto výzvám vyvstává otázka, zda plánovaná opatření přinesou řešení nebo skutečně zhorší stávající problémy. Rostoucí obavy o lidská práva a bezpečnost v Afghánistánu by mohly v nadcházejících měsících ovlivnit postup federální vlády.