Matka nemocného dítěte v Gaze volá po příměří

Matka nemocného dítěte v Gaze volá po příměří

V jedné z posledních fungujících nemocnic v pásmu Gazy se Tamaře Al-Maaroufové zaplní oči slzami, když bezmocně stojí u lůžka svého čtyřměsíčního syna. Nádor, nyní odstraněný, stlačil jeho malé srdce a chlapec naléhavě potřebuje léčbu v zahraničí.

Tragédie nevinných životů

Mezitím 84letý Oded Lifshitz, kterého 7. října loňského roku unesli militanti Hamasu z jeho domu v Kibucu Nir Oz, zůstává držen v zajetí na území kontrolovaném Hamasem. Jeho rodina zoufale bojuje za jeho návrat.

Příběhy těchto dvou lidí – palestinského nemluvněte a postaršího Izraelce – vyprávějí o bezpočtu nevinných životů uvězněných ve válce, kterou si nevybrali. Jejich osudy jsou nyní zapleteny do politiky a jednání, která téměř selhala.

Naléhavá potřeba léčby v pásmu Gazy

Malý džihád může sotva dýchat a jíst. Jeho matka Tamara se ho zoufale snaží utěšit, když pláče a svíjí se s hadičkami v ústech a nose. Jak tisíce dalších pacientů v Gaze potřebuje naléhavou lékařskou pomoc ze zahraničí, ale tyto evakuace se od května, kdy Izrael převzal kontrolu nad přechodem Rafah, prakticky zastavily.

Izraelské úřady z toho mají jen zlomek odhadem 12 000 Palestinců, kteří čekají na převoz – mnoho z nich jsou děti – z Gazy přijaté k léčbě.

Zničující zdravotní krize

Více než rok ničivých izraelských náletů a s tím spojeného obléhání oblasti tvrdě zasáhly zdravotnictví. Zdravotníci jsou jen stěží schopni zachraňovat životy. Nemocnice jsou zahlceny zraněnými z konfliktu a zároveň čelí nemocem, kterým je možné předejít a které se alarmujícím tempem množí.

V srpnu tam byl jeden 11měsíční chlapec jako první pacient v Gaze, u kterého byla diagnostikována obrna za 25 let poté, co izraelský vojenský zásah zničil vodovodní a kanalizační systémy, což vedlo k obnovení smrtelné nemoci.

Mezinárodní humanitární úsilí

V září podala Světová zdravotnická organizace první ze dvou dávek vakcíny proti obrně více než půl milionu dětí mladších 10 let v Gaze. Podle dětské agentury OSN UNICEF již probíhá druhé kolo kampaně nouzového očkování. Informovala o tom OSN Očkování ve škole, která byla používána jako nouzový úkryt poté, co byla poškozena při izraelském náletu.

Existuje mnoho dalších dětí, jako je džihád, které trpí vážnými nemocemi, chronickými nemocemi a rakovinou a nemohou dostat adekvátní léčbu v Gaze.

Zoufalý apel na svět

Lékaři z nemocnice Násir v Gaze pro CNN řekli, že nejsou k dispozici specialisté ani potřebné vybavení pro správnou diagnostiku a léčbu džihádu. Nezbylo jim tedy nic jiného, ​​než nádor odstranit, aby se uvolnil tlak na jeho srdce, navzdory rizikům.

Před operací svého syna Tamara Al-Maaroufová neudržela slzy a prosila mezinárodní společenství o pomoc: „Jsou to děti, nenosí zbraně,“ řekla CNN. "Proč nemůže být evakuován?"

Naděje na návrat

Navzdory všem předpokladům malý Džihád operaci přežil. Lékařům se ale nepodařilo nádor úplně odstranit, řekla minulý týden CNN jeho matka. Měsíc po operaci stále pociťuje hubnutí, průjem, horečku a ztrátu chuti k jídlu, řekla.

Tisíce kilometrů daleko, ve svém domě v Londýně, si Sharone Lifschitz minulý měsíc procházela černobílé fotografie uložené v telefonu, když mluvila se CNN. Zářila pýchou, když ukázala na starý obrázek své matky Yocheved Lifschitzové s cedulí s nápisem „Shalom“, což v hebrejštině znamená mír.

Její rodiče byli dlouholetými zastánci míru. V posledních letech byl starší pár součástí dobrovolné skupiny Izraelců, kteří vozili obyvatele Gazy od hranic do nemocnic ve východním Jeruzalémě a na Západním břehu Jordánu. Její otec, Oded Lifschitz, si nechal řidičský průkaz, aby mohl pokračovat v těchto misích, řekla.

Rodinné tajemství a ztráta

"Můj otec věřil v myšlení ve velkém a v řešení těžkého problému... Byl velmi pro řešení dvou států," řekl Lifschitz CNN. "Věřil, že bychom mohli dosáhnout dohody s Palestinci." Ráno 7. října loňského roku byli Oded a Yocheved uneseni ze svého domova v kibucu Nir Oz, dějišti jednoho z nejhorších masakrů toho dne při útoku Hamasu.

Yocheved, nyní 86, byla unesena v noční košili, hozena na motorku a odvezena do Gazy. Na konci října byla propuštěn Hamásem z humanitárních důvodů.

Hledání míru

Yocheved viděla svého manžela naposledy před více než 60 lety 7. října. Ležel zraněný na zemi poté, co ho ozbrojenci, kteří se vloupali do jejich domu, postřelili do ruky. "Přežil a jeho duch přežil," řekla CNN její dcera. "Víme, že první den hledal moji matku," řekla s odkazem na svědectví z řad propuštěných rukojmích. "Víme, že pomáhal ostatním rukojmím, se kterými sdílel pokoj. Můj otec byl velmi nápomocný, laskavý a velkorysý muž."

Právě tato laskavost a štědrost, stejně jako jeho schopnost mluvit arabsky, členové rodiny doufají, že pomohly křehkému, staršímu muži se zdravotními problémy přežít v zajetí.

Na jeho návrat čekají už přes rok. V květnu dosáhl Oded 84 let, když ho držel Hamás.

Lifschitz nosí obojek s psí známkou s fotkou jejího otce s vyrytým „84“ a zprávou: „Čeká na tebe doma.“ "Hamas unesl starší lidi, nepotřebovali je a mohli je vrátit bez dohody," řekl Lifschitz. "Přivést zpět 84letého muže nepotřebuje dohodu. Přivést zpět jednoleté dítě není žádnou dohodu. Skutečnost, že je Hamas využívá k dosažení dohody, je hrozná."

Cesta k dohodě

Ale Lifschitz, jako mnoho Izraelců, nadále věří, že jediným východiskem z této noční můry je dohoda mezi Izraelem a Hamásem, která by mohla ukončit válku a zajistit propuštění rukojmích. Bojí se, že prohrají v závodě s časem, aby přivedli své milované zpět živé.

"Jsme tak vyčerpaní a tak zlomení, znovu a znovu," řekla Sharone. "Nevzdáváme se. Nemáme ten luxus vzdát se."

Zoufalá situace obyvatel

Naděje na dohodu o příměří a propuštění rukojmích opakovaně zmařily neúspěšná jednání. Izrael i Hamás se navzájem obviňují z neúspěšného úsilí, zatímco zprostředkovatelé z USA, Kataru a Egypta se snaží zachránit rozhovory, které byly na měsíce pozastaveny.

V červenci se zdálo, že dohoda je na dosah, ale zdroje CNN řekly, že poslední požadavky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua dohodu podkopaly a vytvořily překážky. Američtí představitelé od té doby obviňují Izrael i Hamás z přidání dalších podmínek, které rozhovory zastavily. Rodiny rukojmích opakovaně obviňují Netanjahua ze záměrného prodlužování války a torpédování dohod, aby dosáhl své vlastní politické výhody.

Na vlásku visí životy více než 100 izraelských rukojmích a 2,2 milionu obyvatel Gazy, kteří jsou všichni uvězněni v obležené oblasti, kterou humanitární skupiny označují za „peklo na zemi“, když apelují na příměří za záchranu životů.

Pomalá smrt v obležení

Ti, kteří přežili izraelské bombardování, které podle palestinských úřadů zabilo více než 42 000 lidí, čelí tomu, co obyvatelé Gazy jako Al-Maarouf popisují jako pomalé umírání v obležení, protože situace je den ode dne katastrofálnější.

"Je to dítě, které nemá nic společného s tím, co se stalo," řekla minulý měsíc CNN zdrcená matka. "Co udělalo čtyřměsíční dítě?"

Naléhavá výzva k mezinárodnímu společenství

Lifschitz věří, že mediátoři by mohli udělat více pro dosažení dohody. Chce, aby Egypt a Katar vyvinuly větší tlak na Hamás, ale pro ni je to americký prezident Joe Biden, kdo by mohl tuto dohodu uskutečnit. "Věřím, že je to prezident Biden, kdo musí v tuto chvíli udělat vše, aby je přivedl domů... Věřím, že je naší největší nadějí," řekla.

Lifshitzová odmítá srovnávat pozici své vlastní vlády s pozicí militantní skupiny, jako je Hamas, ale vysvětlila: „Každý, kdo se zajímá o historii, vidí lidi chycené v proudu času a politické a vojenské fanatické vlády, které staví svou vlastní agendu nad lidské životy... Oba národy jsou skutečně extrémně nešťastné s vedením, které je v současnosti vede.

Naléhavá situace rukojmích

Pro Izraelce, jako je Lifshitz, závod o záchranu životů svých blízkých skončil začátkem září poté, co izraelská armáda těla šesti rukojmích přivedl zpět ty, kteří byli popraveni Hamasem, což bylo naléhavější. Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že byly „brutálně“ zavražděny „krátkou dobu“ předtím, než se k nim izraelské jednotky mohly dostat. Hamas zase vydal mrazivou hrozbu, že pokud se je izraelské jednotky pokusí osvobodit, vrátí se další rukojmí v rakvích.

Tři ze šesti rukojmích zajaly izraelské úřady očekává, že bude propuštěn na základě budoucí dohody o příměří. "Byli to mladí lidé, kteří měli všechny šance na přežití, a přežili téměř rok," řekl emocionálně otřesený Lifschitz. "Je to selhání, zklamali jsme je."

Rodiny rukojmích se obávají o bezpečnost svých blízkých, a to nejen ve vztahu k jejich únoscům, ale také ve vztahu k izraelským vojenským operacím, zejména neustálým bombovým útokům, které srovnal se zemí velkou část Gazy mít.

Budoucí naděje a boje

Minulý měsíc IDF potvrdily, že tři rukojmí, jejichž těla byla nalezena v prosinci, byla „s největší pravděpodobností“ zabita při izraelském útoku. Armáda již dříve přiznala, že šlo o náhodu další tři rukojmí zabiti mít a vysvětlil, že to byly okolnosti Smrt šesti rukojmích, jejichž těla byla nalezena v červnu, jsou vyšetřováni.

I když se vyhlídky na dohodu zdají chmurné, Lifschitzová řekla, že se nevzdá boje za propuštění svého otce a ostatních rukojmích. Na otázku, co by řekla otci, kdyby ji slyšel, Lifschitz odpověděl tlustým hlasem: "Odpusť nám. Odpusť nám. Tolik jsme se snažili. A vězte, že slyšíme váš hlas v našich hlavách... Víte, snažili jsme se tak, jak se snažil on celý život. Po mnoho let se snažil tuto katastrofu odvrátit."

„Teď ho slyším říkat: Pracujte pro mír, pracujte pro možnost, aby lidé v tomto regionu mohli žít společně,“ dodala.