AI v medicíně: Příležitosti a etické výzvy pro budoucnost

AI v medicíně: Příležitosti a etické výzvy pro budoucnost

Diskuse o používání umělé inteligence (AI) v lékařské praxi se v posledních letech výrazně zvýšila. Zejména po sympoziu „Muž a AI. Budoucnost medicíny a péče“, která byla organizována Institutem pro lékařskou antropologii a bioetiku (Imabe) ve fóru Vídeň Raiffeisen na začátku listopadu. Asi 200 účastníků a mezinárodních odborníků z různých oborů se sešli, aby debatovali o příležitostech a výzvách AI ve zdravotnickém systému. Tato burza bude brzy zveřejněna ve formě konferenční skupiny a jako zvuk.

Ústředním zájmem sympozia bylo kritické zkoumání očekávání, která jsou kladena na AI. Německý etik Giovanni Maio varoval, že více údajů o pacientech automaticky nevedou k lepším diagnózám. „Bylo by ignorováním lékařské odpovědnosti dodržovat algoritmus, který se nereffituje,“ řekl Maio a zdůraznil, že AI může představovat pouze částečný aspekt složité lékařské reality.

Silné stránky AI v diagnostice obrazu

Přesto existují oblasti, ve kterých AI nabízí slibná řešení. Harald Kittler, vídeňský dermatolog, odkazoval na možnosti AI při diagnostice zobrazování, zejména při detekci rakoviny kůže. Tam KI by určitě mohl projevit nadřazenost vůči lidským lékařům. Nejde však o konkurenční vztah mezi člověkem a strojem, ale o spolupráci. Kittler se představí do vývoje aplikace, která umožňuje uživatelům kontrolovat změny kůže, aby byli u rodinného lékaře rychlejší. Zde však existují také obavy, že takové technologie by mohly vyvolat falešné diagnózy, které by mohly vytvořit zbytečné hady pacienta.

Překvapivě nezkušení lékaři uvedli v sympoziu, které mají být nejvíce podporovány AI. Riziko však je, že méně zkušení lékaři slepě důvěřují výsledkům vadných modelů AI. Skutečnost, že studie medicíny byly dosud jen stěží kritizovány za jednání s AI.

Dalším zaměřením této události bylo možné použití robotů v ošetřovatelství. Arne Manzeschke, gerontologka, objasnila, že roboti mohou mít smysl pro logistické úkoly, ale ne pro mezilidské interakce v ošetřovatelství. Manzeschke varoval před možnou „intelektuální setrvačností“ při řešení etických otázek o AI, které by mohly být problematické pro vývoj i aplikaci.

Důležitost lidské složky

Sympozium se také zaměřilo na často vyjádřenou naději, že AI může ošetřovatelskému personálu poskytnout více času na přímou péči o pacienty. Giovanni Rubeis, biomediček, poukázal na to, že přenos úkolů souvisejících s daty na AI může být užitečný, ale neměl by vést k „digitálně monitorovanému pacientovi“. Kritici, jako je prezident rakouské asociace profesní vědy, Mona, objasňují, že neexistuje žádný důkaz, že AI ve skutečnosti přináší více času na kontakt pacienta. Místo toho by získaný čas mohl být jednoduše použit k léčbě ještě více pacientů.

Ústředním bodem, který byl opakovaně vychován, byla potřeba lidského rozměru v medicíně. Oskar Aszmann, plastický chirurg, objasnil, že žádná technologie nemůže nahradit pocit lidského doteku. Lidská ruka je nezbytná pro dobře -díky svému smyslovému vnímání a nemohla být nahrazena technickými řešeními.

Pokrok v umělé inteligenci a jeho provádění v lékařské praxi do značné míry závisí na politické vůli, protože současný zdravotní systém často neodměňuje inovativní přístupy. Jama Natqui, průkopník v lékařské AI, zdůraznil potřebu dále podporovat vývoj nástrojů AI, které jsou zaměřeny na efektivitu a pohodu pacientů.

Ve všech těchto pokrokuch zůstává základní otázkou, což dělá „dobrý“ lék a péči. Ředitelka Imabe Susanne Kummer shrnula, že na technologii by měla být považována za nástroj, aby se zachoval étos péče a empatie. V medicíně musí být nalezena rovnováha mezi možnostmi AI a základní lidskou složkou.

Znalosti a diskuse o sympoziu budou brzy zveřejněny v čísle časopisu „Bio.Ethik.praxis“, který bude i nadále zabývat těmito důležitými otázkami lékařské etiky.

Zdroj: kathpress