100 dní vlády: pokrok pro zemědělce nebo zastavení v Rakousku?

100 dní vlády: pokrok pro zemědělce nebo zastavení v Rakousku?

Dne ​​6. června 2025 se Rakousko může ohlédnout za více než 100 dní nově vytvořené vlády. Důležitými aktéry vládní koalice jsou Elisabeth Stocker (ÖVP), Andreas Babler (SPö) a Beate Meinl-Reisinger (NEO). Vláda si stanovila vysoké cíle: pokrok, transparentnost a reformy to slibuje populaci. Otázkou však zůstává, zda tyto sliby ve skutečnosti mají za následek změny občanů a společnosti. Kritici se obávají, že navzdory oznámení není nedostatek konkrétních opatření.

Politika a udržitelnost EU v zaměření

Na evropské úrovni vydala EU rozsáhlé standardy ochrany životního prostředí ve formě předpisů a pokynů. Provádění těchto předpisů je povinné pro všechny členské státy. Cílem je zajistit minimální standardy ochrany v sektoru životního prostředí a zabránit „environmentálnímu dumpingu“. Ústředním bodem politiky EU je společná zemědělská politika (GAP), jejímž cílem je podporovat zemědělce, zaručit stabilní zásobování potravin a bojovat proti klimatické krizi. V této souvislosti bylo rozhodnuto snížit nejméně 55% emisí skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 do roku 2030, která je součástí strategie EU pro neutralitu klimatu do roku 2050, jak uvádí federální kancléřství.

Rakouská vláda se snaží dosáhnout neutrality klimatu do roku 2040, aby splnila požadavky EU. Tento cíl je zakotven ve federálním ústavním zákonu a je podporován zákonem o ochraně klimatu (KSG), který existuje od roku 2011. Rakousko sleduje „dvoukovábní princip“, který zahrnuje ochranu klimatu a úpravy změny klimatu.

Samotná změna klimatu je již v Rakousku patrná: zvýšení střední teploty téměř o dva stupně Celsia od roku 1980, viditelné znaky jsou zvýšené tepelné dny a klesající sněhová pokrývka. Podle Světového klimatu je tento vývoj alarmující a je třeba opatřit k dosažení specifikovaných mezinárodních cílů v oblasti klimatu. Hledá se dlouhodobé omezení globálního zvýšení teploty.

Ambice Rakouska v Radě bezpečnosti OSN

V dalším politickém pokroku se Rakousko zaměřuje na místo v Radě bezpečnosti OSN. Neos to popsal jako milník zahraniční politiky, zatímco kritici hodnotí iniciativu jako plýtvání daňovými penězi. Plánované místo v Radě bezpečnosti vyvolává otázky týkající se skutečných výhod a vlivu pro Rakousko. Takový krok by však mohl posílit mezinárodní roli země a vyžadovat širokou politickou podporu.

Rakousko čelí výzvě propojení svých domácích politických slibů s vnějšími požadavky EU a globálních klimatických cílů. Zda vláda úspěšně kombinuje tyto složité problémy a zvládne výzvy pro domácí zemědělce a populace jako celek, bude pro nadcházející měsíce zásadní.