Vídeňské tepelné ostrovy: Jsou zapotřebí nová řešení pro chlazení!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Výzkum BOKU zkoumá městský tepelný stres ve Vídni a alternativní opatření pro efektivní chlazení prostřednictvím zeleně a fotovoltaiky.

Forschung der BOKU untersucht urbanen Hitzestress in Wien und alternative Maßnahmen zur effektiven Abkühlung durch Begrünung und Photovoltaik.
Výzkum BOKU zkoumá městský tepelný stres ve Vídni a alternativní opatření pro efektivní chlazení prostřednictvím zeleně a fotovoltaiky.

Vídeňské tepelné ostrovy: Jsou zapotřebí nová řešení pro chlazení!

Výzkumný tým z BOKU University ve svém projektu Imp-DroP zkoumá účinky delších vln veder v širší oblasti Vídně. Studie upozorňuje zejména na problém městských tepelných ostrovů, které vedou k vyšším teplotám v hustě zastavěných oblastech, zejména v noci. Důvodů je mnoho: hustá zástavba, uzavřené oblasti, nedostatek vegetace a další zdroje tepla, jako je doprava, klimatizace a průmysl, přispívají k přehřívání. Toto omezené noční chlazení představuje pro lidský organismus značnou výzvu, neboť narušuje potřebnou regeneraci, as oekonews.

Oddělení ochrany životního prostředí města Vídně se od roku 2001 zabývá městskými klimatickými otázkami s cílem podporovat urbanistický design přizpůsobený klimatickým změnám a zvýšenému letnímu komfortu. Pro zlepšení městského klimatu byla vyvinuta řada opatření pro boj proti městským tepelným ostrovům. To zahrnuje analýzu dat o počasí a hodnocení městských projektů, abychom lépe porozuměli emisím souvisejícím s teplem a jejich dopadu na mikro- a městské klima, uvádí město Vídeň na svých webových stránkách.

Výzkumné přístupy a testovaná opatření

Výzkumný tým zkoumal různá opatření ke snížení teploty. To zahrnuje cílené zavlažování zelených střech, parků a zemědělských oblastí pro optimalizaci chlazení odpařováním. Tento přístup ukazuje slibné výsledky: cílené zavlažování v Marchfeldu by mohlo snížit místní teploty až o 3 °C, zatímco ochlazení v městské oblasti je pouze kolem 0,2 °C. Je však také jasné, že by to vyžadovalo značnou spotřebu vody 630 000 m³ za den, zatímco potrubí s vysokými prameny může poskytnout pouze 375 000 m³. Doporučuje se vyvinout udržitelné koncepty zavlažování, které využívají například dešťovou vodu nebo vodu z Dunaje k účinné podpoře městské zeleně.

Využití fotovoltaiky na zelených střechách by navíc mohlo nejen snížit dovoz fosilní elektřiny, ale také snížit emise tepla. Maximální implementace solární strategie na střechách by mohla podpořit chlazení až o 1,5 °C. Taková opatření jsou součástí nezbytného mixu městského plánování, energetické politiky a ochrany zdrojů, aby byla města odolná vůči teplu.

Inovativní koncepty ekologizace a jejich cíle

Dalším inovativním projektem na zlepšení městského klimatu ve Vídni jsou jedlé balkónové zahrady, které zahrnují dovybavitelné balkony a integrované vertikální zahrady. Tyto koncepce mají za cíl zvýšit kvalitu života, biologickou rozmanitost a přizpůsobení se změně klimatu. Například biouhel z čistírenských kalů se také používá v projektu GreenChar, aby měl střechy lepší mikroklima a omezil městské tepelné ostrovy. Zkoumá se také projekt STREETTREE pro výsadbu městských stromů v silně zastavěných oblastech s mnoha podzemními inženýrskými sítěmi. Cílem těchto opatření je rozšíření kvality pobytu a biodiverzity města, jak je podrobně vysvětleno na webu BOKU.

Neustálé úsilí o to, aby byla městská infrastruktura odolná vůči klimatu, je rovněž důležitá pro městské plánování. Odbor ochrany životního prostředí průběžně zkoumá vlivy projektů rozvoje měst na mikro- a městské klima a formuluje návrhy na zlepšení, která jsou v kontextu zhoršujících se klimatických podmínek nezbytná. Všechny tyto iniciativy ukazují, jak mohou města čelit výzvám změny klimatu pomocí výzkumu a plánované ochrany životního prostředí, jako boku.ac.at a [wien.gv.at](https://www.wien.wien.ilustr.