Genetika a hudba: Proč je požitek z melodií částečně dědičný!

Genetika a hudba: Proč je požitek z melodií částečně dědičný!

Aktuální studie Institutu Maxe Plancka pro psycholingvistiku a empirickou estetiku vrhá nové světlo na neuvěřitelně složitý vztah mezi genetikou a požitkem z hudby. Studie publikovaná v renomovaném časopisePříroda komunikacePublikovaná má za cíl objasnit, proč někteří lidé mají rádi hudbu intenzivněji než jiní. Díky databázi více než 9 000 párů dvojčat a spolupráci s Karolinska Institute ve Švédsku nabízí výzkum hlubší vhled do biologického základu vnímání hudby.

Výsledky ukazují, že více než polovina, konkrétně 54 procent, rozdílů v hudebním požitku je dána geneticky. To znamená, že požitek z hudby není založen pouze na naučených dovednostech nebo osobních preferencích, ale je ovlivněn také specifickými genetickými faktory. Jak poznamenávají autoři studie, jak vrozené, tak environmentální prvky hrají roli ve způsobu, jakým lidé vnímají hudební zvuky.

Pohledy do výzkumu

Výzkum také konkrétně ukazuje, že různé aspekty hudebního požitku, jako jsou emoce, hraní s hudbou nebo tanec do rytmu, jsou ovlivněny různými geny. Tím je zřejmé, že preference hudby a schopnost rozpoznávat hudební struktury není jen otázkou osobního vkusu, ale má genetické kořeny. Tyto poznatky jsou důležité nejen pro hudební vědu, ale také otevírají nové perspektivy kognitivní vědě.

Kromě toho studie popisuje inovativní metodu pro výpočet „polygenního skóre“ pro smysl pro rytmus (PGSrytmus). Tato partitura může předpovídat obecnou muzikálnost a souvisí s dalšími hudebními schopnostmi. Vědci zjistili, že genetické varianty, které ovlivňují smysl pro rytmus, ovlivňují také schopnost rozlišovat melodie a výšky. Jde to tak daleko, že PGSrytmus dokonce předpovídá tendenci užívat si hudbu a aktivně se jí věnovat.

Další poznatky a výhled

Kromě dvojčat zahrnuje studie také další aspekty raného dětství. Tyto vztahy naznačují, že genetické predispozice a faktory prostředí spolu dynamicky souvisí. Kromě pokroku v základním výzkumu byl spuštěn také národní registr dvojčat s názvem „Gertrud“, který má umožnit další výzkum interakce genetických a environmentálních vlivů.

Stručně řečeno, tato rozsáhlá studie ukazuje, že požitek z hudby je komplexní problém s hlubokými biologickými kořeny. Ať už kvůli genetickým predispozicím nebo vnějším vlivům – věda nás přibližuje k pochopení toho, jak hudbu cítíme a prožíváme.

Pro další informace se mohou páry dvojčat, které mají zájem, zaregistrovat k účasti na průkopnických studiích www.gertrud.info rejstřík.

Více o studii a jejích výsledcích najdete na Vídeň.at, kterou řídí Max Planck Institutes, a prohloubit své znalosti o propojení genetiky a hudebních zkušeností Estetika MPG stejně jako Estetika MPG Kognitivní neuropsychologie.