Erdoganova islámská ofenzíva: Diyanetův hlavní plán pro Evropu odhalen!

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Erdoganovy plány mešity: Türkiye zesílí do roku 2028 islámskou misi v Evropě; Diyanet jako strategický nástroj.

Erdogans Moscheepläne: Türkei intensiviert islamische Mission in Europa bis 2028; Diyanet als strategisches Instrument.
Erdoganovy plány mešity: Türkiye zesílí do roku 2028 islámskou misi v Evropě; Diyanet jako strategický nástroj.

Erdoganova islámská ofenzíva: Diyanetův hlavní plán pro Evropu odhalen!

V pozoruhodném vývoji se v Evropě objevuje podivný hluk: turecký prezident Recep Tayyip Erdogan předložil kontinentu kontroverzní strategický plán na příštích pět let. Pod vedením turecké náboženské autority Diyanet má „islámská civilizace“ získat v Evropě silnější postavení. Mešity jsou srdcem komplexního plánu na šíření islámu nejen uvnitř hranic země, ale po celém světě. Erdoganova ambiciózní vize je podpořena masivní finanční podporou, která má být navýšena na 4,4 miliardy eur. Číslo, které budí rozruch a už teď vyvolává smíšené reakce. Zprávy Apollo informuje o Erdoganových rozhodných činech, které se zaměřují zejména na mladé lidi.

Pozadí této mise je ideologie, která pro mnoho pozorovatelů vrhá kontroverzní světlo na Türkiyeův vztah k západnímu světu. „Jiná náboženství než islám jsou špatná,“ říká Ali Erbas, šéf Diyanet, jako jasné prohlášení úřadu. Není překvapením, že tento názor vytváří v mezináboženských vztazích více problémů než řešení. Erdoganova vize by mohla být vnímána jako pokus o budování mostů, ale v Evropě, která je známá svými sekulárními hodnotami, čelí četnému odporu.

Zvyšování odporu

Výkřik kritiky na sebe nenechal dlouho čekat: CDU v Německu, zastoupená členem Bundestagu Christophem de Vriesem, plány odmítá a volá po drastických opatřeních. „Organizace pod zahraniční kontrolou by měly ztratit svůj neziskový status,“ apeluje rozhodně a zároveň vyjadřuje touhu po větším vzdělání a dokumentaci o politickém islamismu podle rakouského vzoru.

Erdoganova strategie ale nenaráží pouze na odpor, ale také na podporu uvnitř turecké diaspory. Mnoho Turků v zahraničí je cvičeno jako imámové v Turecku, aby podpořili rostoucí vliv Diyanet v zahraničí. Podle plánu se tato integrace ještě více přiblíží, aby byla islamofobie uznána a potírána jako zločin z nenávisti.

Globální důsledky

Zvláště výbušným prvkem strategie je Erdoganova otevřená solidarita s agresivními frakcemi. Po útoku Hamásu na Izrael vlna antisemitismu situaci ještě vyostřila. Ali Erbas provokativně popisuje Izrael jako „rezavou dýku v srdci muslimského světa“. Dramatický obraz, který signalizuje jasný postoj a zároveň vyvolává mezinárodní kritiku.

Navzdory všem vzrušeným kontroverzím je Erdoganův pětiletý plán vnímán jako součást většího cíle: vytvoření „tureckého století“. Vliv Diyanet nekončí na hranicích země, ale stoupá s jasnou proselytickou politikou, jako je např. Zprávy Apollo dále zvýrazněno. Tyto snahy by mohly mít dalekosáhlé důsledky jak pro evropskou multikulturní strukturu, tak pro geopolitické vztahy Türkiye.