Plán vůdce SPÖ Kaisera: podkopání neutrality Rakouska?

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Předseda FPÖ Fürst kritizuje Kaiserovy plány na rakouskou neutralitu u příležitosti 70. výročí. politický vývoj.

FPÖ-Chefin Fürst kritisiert Kaisers Pläne zur österreichischen Neutralität anlässlich des 70-jährigen Jubiläums. politischen Entwicklungen.
Předseda FPÖ Fürst kritizuje Kaiserovy plány na rakouskou neutralitu u příležitosti 70. výročí. politický vývoj.

Plán vůdce SPÖ Kaisera: podkopání neutrality Rakouska?

25. října 2025, jeden den před 70. výročím věčné neutrality Rakouska, mluvčí FPÖ pro zahraniční politiku Dr. Susanne Fürst kritizovala nedávná prohlášení guvernéra SPÖ Kaisera. Prosazoval „přehodnocení“ neutrality a zvažuje připojení k evropskému projektu protiraketové obrany Sky Shield. Fürst vidí tuto iniciativu jako podkopávání neutrálního postoje a obává se, že by mohla zatáhnout Rakousko do mezinárodních konfliktů OTS hlášeno.

Rakouská neutralita je považována za ústřední složku národní identity; Přibližně 80 procent populace to popisuje jako zásadní pro jejich sebevědomí. U příležitosti nadcházejícího výročí Fürst zdůrazňuje, že vláda a guvernér by se měli jasně zavázat k neutrálnímu postoji Rakouska a reprezentovat jeho význam na mezinárodní úrovni. Varuje před politickým experimentováním, které by mohlo ohrozit desítky let trvající tradici neutrality.

Neutralita ve změně

Diskuse o neutralitě Rakouska je v posledních letech intenzivnější. V rozhovoru z 8. června Wolfgang Schüssel řekl, že rakouský hlas v zahraniční a bezpečnostní politice v rámci EU je stále více „nerozlišitelný“. Přístupová smlouva k EU přinesla postupnou změnu, protože neobsahovala žádné výhrady k neutralitě. Od roku 1995 se to postupně relativizovalo, aniž by o tom proběhla ucelená veřejná debata. To zavazuje Rakousko podle ústavního a mezinárodního práva k účasti na Společné zahraniční a bezpečnostní politice EU (SZBP), což by v určitých situacích mohlo vyžadovat i vojenskou podporu, např. Tisk hlášeno.

Dalším ústředním tématem je obranyschopnost Rakouska. V posledních desetiletích byla povinnost bránit národní suverenitu nedostatečně plněna. Kritici zdůrazňují, že je třeba urychleně řešit nedostatek vybavení a personálu ozbrojených sil. Diskuse o ochotě obyvatel k akci v případě obrany však zůstává z velké části nedotčena.

Veřejné mínění o neutralitě

Státní tajemník Alexander Pröll zdůrazňuje, že neutralita by neměla být ztotožňována s lhostejností, ale významná je spíše aktivní role v mezinárodním dialogu. Rakousko je aktivně zapojeno do multilaterálních organizací, jako je OSN a OBSE. Mluvčí obrany ÖVP Friedrich Ofenauer poukazuje na to, že neutralita sloužila dobře 70 let a chránila zemi před konflikty.

Podle posledních průzkumů považuje drtivá většina obyvatel neutralitu za součást identity státu. Mezi osobami staršími 60 let je tohoto názoru 88 procent. Naproti tomu pouze 13 procent by chtělo vstoupit do NATO, zatímco 59 procent respondentů prosazuje zachování neutrality v její současné podobě a 36 procent podporuje komplexnější neutralitu. Tato zjištění jasně ukazují, že téma neutrality je pevně ukotveno v národním povědomí, což se odráží i v politických reakcích. K věci hlášeno.