Výměna válečných zajatců v ukrajinském konfliktu: naděje na mír?

Výměna válečných zajatců v ukrajinském konfliktu: naděje na mír?

V pátek se v Istanbulu za tureckého zprostředkování uskutečnila jednání mezi zástupci Moskvy a Kyjeva. Tyto diskuse se točily kolem možného konce ruské útočné války, ale během hodiny a půl jednání nedošlo k dohodě o příměří. Důležitým bodem jednání byla výměna 1000 válečných zajatců. Jde o největší výměnu od začátku konfliktu v únoru 2022. Přesné datum požadované výměny nebylo oznámeno, ale podle ukrajinského ministra obrany Rustema Umyerova k ní dojde „v blízké budoucnosti“.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan oznámil, že se v zásadě dohodli na pokračování rozhovorů. Leonid Sluckij, šéf zahraničního výboru ruského parlamentu, také vyjádřil očekávání, že bude rychle rozhodnuto o tom, kdy se budou konat nová kola jednání. Americký prezident Donald Trump byl skeptický a vyjádřil malá očekávání ohledně setkání, ale zdůraznil svou ochotu vést přímý rozhovor s Vladimirem Putinem. Pozoruhodné je, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij už dříve pozval Putina na osobní schůzku do Istanbulu, to však ruská strana ignorovala.

Přípravy na příměří

V Saúdské Arábii mezitím probíhají jednání o možném omezeném příměří v ukrajinském konfliktu. Tyto diskuse jsou vedeny za zprostředkování USA a jsou zaměřeny na dočasné zastavení útoků na energetická zařízení a na příměří v Černém moři. Jednání údajně probíhají v luxusním hotelu Ritz-Carlton v Rijádu. Kyjev a Moskva zde přímo nevyjednávají. Místo toho převzaly roli prostředníka USA a vedly úvodní jednání s Ruskem a poté s ukrajinskými zástupci.

Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff očekává pokrok, zejména v otázce příměří v Černém moři. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov označil diskuse za „konstruktivní“, zatímco ruští mluvčí jako Dmitrij Peskov považují bezpečnostní aspekty v Černém moři za prioritu. USA a Ukrajina zásadně prosazují omezené příměří, zatímco Kreml úplné příměří podmiňuje zastavením prodeje zbraní Ukrajině.

Současné boje a geopolitické implikace

Navzdory probíhajícím jednáním pokračují boje mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami. Podle ukrajinského generálního štábu došlo během krátké doby k 61 ruským útokům. Dva lidé byli zraněni při dronovém útoku ruských sil v Chersonu. V Kupjansku byli dokonce čtyři lidé zraněni dělostřeleckou palbou. Panovaly obavy z útoku dronu v severovýchodní ukrajinské oblasti Sumy, který v sobotu zabil devět lidí a sedm zranil.

Geopolitické snahy o ukončení konfliktu v posledních měsících vzrostly. EU prosazuje větší zapojení do vyjednávání, zatímco země jako Polsko zdůrazňují, že klíčovou roli v tlaku na Putina by mohla hrát Čína. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že Ukrajina čeká, až se o ní Rusko ozve, a zároveň oznámil, že v případě kladné reakce připraví další sankce.

Kořeny tohoto konfliktu sahají do jara 2022, kdy začala první jednání o příměří. Navzdory mezinárodnímu úsilí, mimo jiné prostřednictvím rezolucí OSN, se dvoustranná mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou uskutečnila až v únoru 2025. Ruský útok na Ukrajinu od té doby představuje pro mezinárodní společenství obrovskou výzvu. Donald Trump sice na začátku roku 2025 zahájil nové pokusy o zprostředkování, ty však dosud nebyly bez odporu.

Uvidí se, zda nedávné rozhovory a možné mediační přístupy v Saúdské Arábii i rozhovory v Turecku mohou vést k mírovým řešením a zda jsou válčící strany připraveny vyjednávat.

Další informace o probíhajících jednáních a jejich pozadí čtěte více na Malé noviny, denní zprávy nebo na Wikipedie.