Jaderná jednání v Římě: V centru pozornosti jsou íránské pochybnosti a Trumpova hrozba!

Jaderná jednání v Římě: V centru pozornosti jsou íránské pochybnosti a Trumpova hrozba!

Nynější jaderná jednání mezi USA a Íránem proběhnou v Římě 18. dubna 2025. Tato jednání zprostředkovaná Ománem mají za cíl dosáhnout nové dohody o íránském jaderném programu. Vzhledem k napjaté geopolitické situaci západní země obviňují Írán z tajného vývoje jaderných zbraní, což Teherán vehementně popírá. Jednání následuje po sérii politického napětí poté, co USA v roce 2018 za vlády Donalda Trumpa jednostranně odstoupily od mezinárodní jaderné dohody (Joint Comprehensive Plan of Action (JCPOA)).

Trump v minulosti varoval před vojenskými důsledky, pokud tato jednání selžou. Po prvním kole rozhovorů v Muscatu obě strany označily diskuse za „konstruktivní“, ale Írán vyjádřil „vážné pochybnosti“ o záměrech Washingtonu. Washington v rámci jednání požaduje návrat k obohacování uranu na maximálně 3,67 procenta a rozsáhlé povolení přístupu pro mezinárodní inspektory.

Důvěra a nejistota

Írán na druhé straně trvá na svém právu využívat jadernou energii mírovým způsobem a odmítá úplné upuštění od obohacování uranu. Uprostřed tohoto napětí Teherán také požaduje záruky, že USA znovu jednostranně neodstoupí od nové dohody. Mezinárodní pozorovatelé jsou k vyhlídkám na úspěch těchto jednání skeptičtí, vzájemná nedůvěra roste kvůli americkým sankcím a Trumpovým hrozbám. Regionální bezpečnostní experti poukazují na to, že bez opatření na budování důvěry je jen malá šance na trvalý průlom.

Když se podíváme na historii jaderné dohody, objeví se bohatý kontext jaderných rozhovorů. Diplomatický úspěch ve Vídni v červenci 2015 vyplynul z dvanáctiletých jednání, v nichž se Írán zavázal výrazně omezit své jaderné aktivity. Stalo se tak výměnou za postupné rušení ekonomických sankcí ze strany OSN, EU a USA. Přestože je tato smlouva formálně platná až do října 2025, aktuální vývoj situaci opět zkomplikoval.

Aktuální vývoj a výzvy

Poté, co USA od dohody odstoupily, Írán začal obohacovat uran nad povolenou úroveň a zároveň omezoval kontroly Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Nedávné zprávy ukazují, že Írán výrazně zvýšil své obohacování na 60 procent. Podle zprávy MAAE měl Írán na začátku února téměř 275 kg uranu obohaceného na 60 procent, což je dramatický nárůst. Tato množství, pokud by byla obohacena na 90 procent, by teoreticky mohla stačit k výrobě jaderné zbraně.

Kromě technických aspektů je znepokojivá ekonomická situace v Íránu. Íránská měna, riál, ztratila hodnotu a je na rekordně nízké úrovni. Tato vážná finanční a ekonomická krize tíží zemi a vytváří dilema pro íránskou vládu: zatímco čelí ideologickému odmítnutí jednání s USA, musí zároveň sledovat ekonomickou realitu.

Závěrem lze říci, že nadcházející jednání jsou klíčová pro USA i Írán. Politické a vojenské napětí v regionu je vysoké, a přestože Írán jedná jak se západními státy, tak i s Ruskem a Čínou, se teprve uvidí, do jaké míry jsou obě strany ochotny udělat ústupky a najít vzájemně přijatelnou cestu.

Pro další informace o pozadí jednání a geopolitické situaci v Íránu doporučujeme články z Cosmo, bpb a denní zprávy.