Jaderné diskuse v Římě: íránské pochybnosti a Trumpova hrozba!

Jaderné diskuse v Římě: íránské pochybnosti a Trumpova hrozba!

Rom, Italien - 18. dubna 2025 se v Římě konají současná jaderná jednání mezi USA a Íránem. Cílem těchto diskusí, které jsou zprostředkovány Ománem, se snaží dosáhnout nové dohody o íránském jaderném programu. S ohledem na napjaté geopolitické situaci západní země obviňují Írán z vývoje jaderných zbraní, které Teherán vehementně odmítá. Jednání následují řadu politických napětí poté, co Spojené státy jednostranně vystoupily z mezinárodní jaderné dohody (společný komplexní akční plán, JCPOA) pod vládou Donalda Trumpa.

Trump v minulosti varoval před vojenskými důsledky, pokud tato jednání selže. Po prvním kole rozhovorů v Maskat obě strany popsaly diskuse jako „konstruktivní“, ale Írán vyjadřuje „vážné pochybnosti“ v záměrech Washingtonu. V rámci rozhovorů požaduje Washington návrat k obohacení uranu na maximálně 3,67 procenta a daleko -pro mezinárodní inspektory.

důvěra a nejistoty

Írán naproti tomu trvá na svém právu mírumilovně využívat jadernou energii a odmítá úplné vzdání se obohacení uranu. Uprostřed tohoto napětí vyžaduje Teherán také záruky, že Spojené státy se znovu nedostanou z nové dohody. Mezinárodní pozorovatelé jsou skeptičtí ohledně šancí na úspěch těchto jednání, se vzájemnou nedůvěrou amerických sankcí a hrozbami Trumpa. Odborníci v oblasti regionální bezpečnosti naznačují, že existuje jen málo příležitostí k udržitelnému průlomu bez důvěry -budování opatření.

Rozsáhlý kontext jaderných diskusí se odhalí, když se podíváte na historii jaderné dohody. Diplomatický úspěch ve Vídni v červenci 2015 vyústil v jednání od dvanácti let, kdy se Írán zavázal, aby výrazně snížil své jaderné činnosti. To bylo provedeno výměnou za postupné zrušení ekonomických sankcí OSN, EU a USA. Navzdory skutečnosti, že tato smlouva je formálně platná až do října 2025, současný vývoj situaci opět komplikoval.

Aktuální vývoj a výzvy

Po odstoupení z USA z dohody začal Írán obohatit uran nad povoleným množstvím a zároveň omezil kontroly Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Současné zprávy ukazují, že Írán výrazně rozšířil své obohacení na 60 procent. Podle zprávy IAEA měl Írán na začátku února téměř 275 kg uranu, obohatil se na 60 procent, což je dramatický nárůst. Pokud by mohli být obohaceni o 90 procent, teoreticky, mohli by být obohaceni.

Kromě technických aspektů je ekonomická situace v Íránu znepokojující. Íránská měna, Rial, ztratila hodnotu a je na rekordní nízké úrovni. Tato těžká finanční a hospodářská krize zatěžuje zemi a vede k dilematu pro íránskou vládu: zatímco čelí ideologickému odmítnutí jednání s USA, musí také sledovat ekonomickou realitu.

Nakonec lze říci, že nadcházející jednání má zásadní význam jak pro Spojené státy, tak pro Írán. Politické a vojenské napětí v regionu je vysoké, a zatímco Írán hovoří se západními státy i se Ruskem a Čínou, zbývá vidět, do jaké míry jsou obě strany ochotna učinit ústupky a najít přijatelný způsob pro obě strany.

Další informace o pozadí jednání a geopolitické situace v Íránu doporučujeme články z kosmo href = "https://www.bpb.de/themen/haher-mittlerenen/iran/303542/das-internationAle-atomegintramie-ein-er-gfalldattatum/"> bpb a tagesschau .