Zaostřeno na oběti: Odborníci varují před nebezpečím střelby na školách

Zaostřeno na oběti: Odborníci varují před nebezpečím střelby na školách

Střelby ve školách jsou šokujícím fenoménem, ​​kterému musí společnost věnovat velkou pozornost. Pohotovostní psycholožka Barbara Juen v současné době vyjadřuje své obavy z nahlášení pachatelů. Varuje před tím, aby jim bylo poskytnuto jeviště, a vyzývá k tomu, aby se pozornost zaměřila na komunitu a oběti. Juen, který je docentem na univerzitě v Innsbrucku a technickým ředitelem psychosociálních služeb rakouského Červeného kříže, zdůrazňuje, že obviňování rodin pachatelů nebo určitých skupin může jen přiživovat hněv a pocity pomsty. I to by podle ní mohlo vést k napodobování, pokud budou ozbrojenci zobrazováni jako „hrdinové“. Pravděpodobnost, že se u přihlížejících rozvinou duševní poruchy, je nízká a většina lidí se z takového traumatu zotaví, pokud jim bude poskytnuta potřebná podpora.

Juen nicméně kritizuje nedostatečné zdroje na psychologickou pomoc v Rakousku a zdůrazňuje, že v minulosti došlo ke zlepšení, jako je iniciativa „Zdravě z krize“. Doporučuje věnovat pozornost změnám v chování dětí, například když odmítají školu nebo přijdou o kamarády, a včas vyhledat podporu.

Průzkum na pozadí pachatelů amoku

Výzkum pachatelů amoku, jaký provedla například profesorka Britta Bannenbergová, ukazuje, že mnoho z těchto pachatelů pochází z nenápadných středostavovských rodin a nejsou typickými oběťmi šikany. Ve své studii, která je součástí společného projektu TARGET a analyzovala 19 zvěrstev od 20 pachatelů v letech 1992 až 2013, zjistila, že pachatelé jsou často obtížně přístupní, odtažití a počítačově posedlí. Pohybovali se v sociálním prostředí, ve kterém nebyli schopni budovat vztahy založené na důvěře. V jejich rodinách navíc ve většině případů nebyly žádné násilné nebo sociálně zanedbané podmínky.

Dalším nápadným rysem byl vzorec duševních poruch. Pachatelé měli často narcisticko-paranoidní osobnostní rysy; projevovali sebestřednost a citlivost ke kritice. Ukazuje se, že ve své již tak napjaté životní situaci často rozvíjejí myšlenky na pomstu a tím promítají do společnosti vinu za své utrpení. Zprávy o střelbě na střední škole v Columbine sloužily jako model pro některé z těchto pachatelů.

Prevence ve školách

Střelba ve školách je v Německu poměrně vzácná, ale od roku 2000 došlo k 15 podobným činům. Ministr vnitra Severního Porýní-Vestfálska Herbert Reul zdůrazňuje přípravu policie na takové situace, ale také vysvětluje, že pachatelé mohou často způsobit značné škody ještě před příjezdem policistů. Školy samotné čelí výzvě, aby se nestaly pevnostmi, a musí pátrat po příčinách takových činů.

Pro učitele a vedení škol v Severním Porýní-Vestfálsku je k dispozici nouzová složka „Podívej se a jednej“, která poskytuje pokyny pro akci v případě nouze. Karoline Roshdi, kriminální psycholožka, doporučuje, aby každá škola měla krizový tým. Tyto týmy, z nichž mnohé existují pouze na papíře, by mohly pomoci včas identifikovat a zmírnit potenciální hrozby. Do všech škol byl nedávno rozeslán návod, jak řešit případy násilí.

Zkušenosti z minulých školních střeleb ukazují, že varovné signály byly často již přítomny. Fungující krizový tým by mohl pomoci brát tyto náznaky vážně a v případě potřeby zahájit další analýzy, aby se snížilo riziko řádění.