Izrael plánuje masivní ofenzivu v pásmu Gazy: Kdo jsou oběti?

Izrael plánuje masivní ofenzivu v pásmu Gazy: Kdo jsou oběti?

Izrael plánuje výrazně rozšířit své vojenské operace v pásmu Gazy. Ministr obrany Israel Katz oznámil, že obsadí „velké oblasti“ pásma Gazy, aby bojoval proti „teroristům“ a zničil „teroristickou infrastrukturu“. Podle Katze by tyto okupované oblasti měly být přeměněny na „izraelské bezpečnostní zóny“. Toto oznámení přichází uprostřed napjatého konfliktu, který eskaloval po útoku Hamasu na Izrael 7. října 2023, při kterém bylo v Izraeli zabito přes 1200 lidí a uneseno více než 250 rukojmích do pásma Gazy.

Vojenské akce jsou doprovázeny těžkými leteckými útoky. Podle posledních zpráv bylo při izraelských náletech v pásmu Gazy zabito nejméně 15 lidí včetně dětí. První nálet zasáhl dům obývaný uprchlíky v Khan Younis a zabil 13 lidí, následoval druhý útok, který zabil další dva lidi v uprchlickém táboře Nuseirat. Před těmito útoky existovalo příměří, které platilo od poloviny ledna, ale bylo přerušeno masivními nálety na cíle radikálního islámského Hamasu v polovině března. Zdravotní úřad Hamasu uvádí, že v pásmu Gazy bylo zabito více než 50 000 lidí, ačkoli tato čísla nelze nezávisle ověřit.

Posílení linií konfliktu

Situace se neomezuje pouze na Gazu. Minulou sobotu provedl Izrael nálety na cíle v Libanonu v reakci na raketovou palbu ze země. Nejméně tři lidé, včetně představitele Hizballáhu, byli zabiti v pobřežním městě Tyre. Jednalo se o první raketový útok na severní Izrael od doby, kdy 27. listopadu 2023 vstoupilo v platnost příměří. Hizballáh po útocích popřel jakoukoli účast na raketových útocích a obvinil Izrael, že hledá záminky k útokům. Eskalace situace vedla k vysídlení asi 60 000 lidí ze severního Izraele, zatímco na libanonské straně bylo kvůli bojům vysídleno kolem milionu lidí.

Konflikty na Blízkém východě se vyznačují rivalitou mezi různými aktéry, přičemž Írán vystupuje jako sponzor sítě státních a nestátních aktérů. Je to patrné na izraelských útocích na cíle Hizballáhu, kde bylo ve městě Tulin zabito nejméně pět lidí včetně dítěte. Americký prezident Donald Trump odstoupil s USA od jaderné dohody s Íránem, což dále eskaluje napětí v regionu. Evropská politika je stále více vyzývána k prosazování míru a bezpečnosti v rychle se zostřujícím konfliktním prostředí. Doporučuje se zaměřit se více na deeskalaci a podniknout proaktivní kroky ke zvládání konfliktu.

Perspektivy deeskalace

Odborníci požadují, aby se Evropská unie a její členské státy urychleně zaměřily na deeskalaci v regionu. Doporučení zahrnují zaměření se na záchranu jaderné dohody s Íránem a podporu jasného dialogu mezi regionálními aktéry. Panují obavy, že současný konflikt mezi Izraelem, Íránem a jejich spojenci by mohl dále eskalovat, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro stabilitu na Blízkém východě.

Současná situace vyžaduje rychlou a rozhodnou akci, která zabrání další eskalaci a podpoří dlouhodobý mír v regionu. Podle Evropské rady pro zahraniční vztahy je naléhavě nutné přijmout opatření k potlačení rostoucího napětí a reformovat struktury zmítané konflikty.

Podrobnější informace o tomto vývoji viz Vídeň, 20 minut a ECFR.