80 let po válce: HGM oslavuje demokracii a varování

80 let po válce: HGM oslavuje demokracii a varování

Rakousko si 7. dubna 2025 připomene 80. výročí od konce druhé světové války a osvobození od nacistické nadvlády. Ředitel Vojenského historického muzea (HGM) Georg Hoffmann zdůrazňuje, jak je důležité pamatovat na budování demokracie. V této souvislosti bude 9. dubna 2025 zahájena řada akademických akcí, včetně třídenní mezinárodní konference, která se bude věnovat tématu „konečných válečných zločinů“. Hoffmann vysvětluje, že nacistická ideologie totální války vedla v posledních dnech války k explozi násilí, kdy v Rakousku došlo k mnoha válečným zločinům.

Martin Prinz, autor románu „Poslední dny“, ve své práci odkazuje na spisy z procesu u lidového soudu z roku 1947, což podtrhuje důležitost vyrovnání se s touto temnou dobou a připomenutí si jí. Hoffmann odkazuje na počáteční antifašistickou fázi po válce, která skončila v roce 1948. Tato fáze se vyznačovala ambivalentním přístupem k vlastní historii, zejména s ohledem na vyhlášení nezávislosti Rakouska od roku 1945, kde se hovořilo o „nucené anexi“, ale spoluúčast na nacistických zločinech zůstala bez povšimnutí.

Kultura vzpomínání v dnešní společnosti

S odstupem 80 let od konce války v Rakousku roste generace, která národní socialismus zná pouze historicky. To ovlivňuje historické povědomí ve společnosti. Redesign sálu „Republika a diktatura“ v HGM nebude dokončen dříve než v roce 2026, ale Hoffmann již plánuje přepracování obsahu muzea. Důraz by měl být kladen na lidi a válku jako sociální podmínku.

Nový sál má fungovat jako zprostředkovatelský a diskurzní prostor a také řeší aktuální výzvy, jako je ohrožení demokracie. Heldenplatz, ústřední místo vzpomínek, je zdůrazňováno v debatách o kontextualizaci pomníku hrdinů, zatímco státní zakladatelský pomník ve Schweizergarten, který připomíná vznik druhé republiky, je málo známý.

Připomínka v širší Evropě

Připomínka nacistických zločinů se neomezuje pouze na Rakousko. Oběti holocaustu budou připomenuty na mezinárodní úrovni 27. ledna 2025, a to i v Památníku zavražděným Židům v Evropě v Berlíně. Tyto pamětní dny a památky, včetně těch pro Sinty a Romy pronásledované nacistickou ideologií, hrají v německé kultuře vzpomínek ústřední roli. Vyrovnání se s minulostí je pro současnou společnost zásadní, aby se rozvinula empatie k obětem a poučila se z historie.

Kultura vzpomínání dnes čelí výzvám, jako je nárůst skupinové misantropie. Je proto klíčové interpretovat a zprostředkovat poučení z minulosti současným způsobem, aby se společnost citlivě zcitlivěla. Neustálé zapojení do zatížené historie je nezbytné pro výchovu budoucích generací a pochopení trendů, které by mohly vést k opakování takových zločinů.