Trump požaduje mír: Putin, zastavte se a podepište!

Trump požaduje mír: Putin, zastavte se a podepište!

Americký ministr zahraničí Marco Rubio podporuje Trumpovy žádosti a zdůrazňuje potřebu rychlého jednání o míru mezi Kyjevem a Moskvou. Příští týden popisuje Rubio jako zásadní pro úsilí o zprostředkování USA, ale vyhýbá se konkrétnímu období pro jednání. Varuje, že očekávání by měla být realisticky posouzena pro včasnou dohodu, protože poslední kroky jsou často nejobtížnější. Výzvou je, že Spojené státy nemohou investovat neomezený čas a zdroje, pokud nedochází k úspěšnému závěru.

Různé návrhy míru

Myšlenky Trumpa a ukrajinské vlády přes mírovou cestu jsou daleko od sebe. Kyjev vyvinul svůj vlastní pětibodový plán, který byl vytvořen ve spolupráci s evropskými zeměmi. Ukrajina požaduje, aby Krym nebyl formálně uznán jako ruský, zatímco Trump prohlásil, že „Krym zůstane s Ruskem“. Tyto rozdíly představují ústřední bod spor. Cílem bodů 1 a 2 ukrajinských plánů je zajistit, aby mírové dohody byly „zakořeněny v mezinárodním právu, které nejsou uznány jako kapitulaci“.

Základním aspektem ukrajinského plánu jsou jasné záruky zabezpečení, které Kyjev požaduje, zatímco Spojené státy takové záruky odmítly. Bod 3 plánu by rád stáhl Trumpovu kontrolu nad jednáními a usazeno do středu mírového procesu. Kromě toho Kyjev varuje Spojené státy a NATO o možných útocích Ruska na Ukrajině a její spojenci v oblasti Černého moře, pokud by si zachovali Krym. Další bod zdůrazňuje, že Rusko by nemělo být oprávněno používat mírovou dohodu k oslabení ukrajinských ozbrojených sil nebo obranného průmyslu.

Pozadí konfliktu

Ukrajinská válka má své kořeny v anexi Krymu Ruskem v roce 2014. V této souvislosti došlo k konfliktu v Donbasu. Válka pokračovala v eskalaci v září 2022, kdy Rusko nařídilo částečnou mobilizaci a hrozilo, že použijí jaderné zbraně. V té době Wladimir Putin oznámil připojení dalších ukrajinských oblastí, jako jsou Luhansk, Donetsk, Saporischschja a Cherson. Wolodymyr Selenskyj, v úřadu od roku 2019, vyzval k summitu s Putinem v rané fázi, ale zrušil přímé rozhovory v říjnu 2022. Četné pokusy o zprostředkování selhaly, včetně „Istanbuler Kommuniqué“ od března 2022.

Vojenská situace zůstává rozhodujícím faktorem pro jednání o míru. Změna režimu v Rusku by mohla umožnit nové diskuse, zatímco západní státy vládnoucí Ukrajinu vojensky a uložily sankce proti Rusku. Složitost mezinárodního kontextu je znovu jasná, protože různé země, jako je Čína a Indie, sledují různé zájmy v konfliktu. Budoucnost konfliktu a možnost míru závisí na mnoha variabilních faktorech, které je v tuto chvíli obtížné odhadnout.

Celkově zůstává situace napjatá a budoucnost konfliktu si není jistá, zatímco různí aktéři bojují o vliv a kontrolu. Mezinárodní tlak na Rusko a podpora Ukrajiny západními státy zůstávají rozhodující pro další průběh jednání v diplomatických i vojenských podmínkách.

Další informace o aktuálním vývoji v tomto konfliktu můžete kosmo, [n-tv]], [n-tv]), n-tv a SWP-berlins analýza.