Povodňové riziko v Rakousku: Hrozilo 200 000 budov!
Povodňové riziko v Rakousku: Hrozilo 200 000 budov!
Markersdorf an der Pielach, Österreich - V Rakousku je v potenciálních povodňových oblastech více než 200 000 budov. Toto je alarmující číslo, které dává nebezpečí změny klimatu a rostoucí hrozbu přírodních katastrof. Obzvláště jsou ovlivněny regiony, ve kterých se nachází téměř 180 000 budov v červených nebo žlutých torrent a zónách lavinového nebezpečí. Tyto informace sestavily ORF v dokumentu „DOK 1: Life in the Danger Zone“, který bude vysílán na ORF 1 28. května 2025 v 20:15 hodin. V pořadu Lisa Gadenstätter hovoří s těmi, kteří byli zasaženi o důsledcích povodňové katastrofy z roku 2024 a ukazují výzvy, aby obyvatelé čelili nebezpečným zónám.
Osud rodiny Putz z Markersdorf a Der Pielach je zvláště řečeno, jehož nově zrekonstruovaný dům byl zničen povodními. Další příkladné osudy pocházejí ze Sellrain v Tyrolu, kde bouře vedla k devastujícímu ničení v roce 2015, jakož i z Deutschfeistritz, kde hasičská sbočka byla v roce 2024 v roce 2024 v neustálém používání. V Kufsteinu pracuje start-up na inovativních technických řešeních pro prevenci přírodních katastrof, zatímco v Breitenfurtu poblíž Vídně vede výstavba stovek bytů na povodni náchylných k násilným konfliktům.
Změna klimatu jako řidiče přírodních katastrof
Vztahy mezi těmito přírodními katastrofami a změnou klimatu jsou stále jasnější. Masivní deště na konci října 2024 ve španělské provincii Valencia vedly k ničivým povodním, kde zemřelo více než 200 lidí. Tento fenomén počasí, známý jako „kapky studeného vzduchu“, byl ve Španělsku patrný nejen ve Španělsku, ale také v Rakousku, Polsku, Rumunsku a České republice.
V Německu také vědci zjistí, že od 50. let se od 50. let staly intenzivní srážky. Pozorované průměrné zvýšení teploty znamenalo, že v atmosféře je více vodní páry, což zase vede k silnějšímu množství deště. Ochrana protipovodňové ochrany je proto zásadní, aby se zabránilo budoucím katastrofám. Těsnění oblastí a narovnání řek posilují tato rizika.
Ekonomické účinky a nezbytná opatření
Ekonomické důsledky přírodních katastrof jsou vážné. V roce 2023 činila škoda způsobená přírodními riziky v oblasti nemovitostí a pojištění vozidel přibližně 5,6 miliardy EUR. Odborníci varují před zdvojnásobením tohoto poškození do roku 2050, pokud nebudou přijata žádná účinná protiopatření. V této souvislosti Jörg Asmussen, generální ředitel GDV, zdůrazňuje naléhavost odvážných opatření, aby se přizpůsobil měnícím se podmínkám klimatu. Změna klimatu vyžaduje záchrannou operaci ve formě renaturace a zvýšené zaměření na strategie ochrany proti povodně.
Abychom objasnili širokou veřejnost o přírodních rizicích, měl by „portál přírodních rizik“ německé meteorologické služby informovat občany o různých rizicích. Tento projekt však dosud nebyl plně implementován. Federální ministr životního prostředí předložil nový zákon o ochraně před povodněmi k urychlení výstavby přehrad a hrází, ale politická situace zpozdila implementaci.
Stručně řečeno, je zřejmé, že změna klimatu nejen představuje současnou hrozbu, ale také přináší dlouhodobé výzvy. Nadcházející dokument „Dok 1: Life in Danger Zone“ působivě osvětluje, jak lidé žijí v ohrožených regionech a jaká opatření jsou nezbytná k přizpůsobení se novým klimatickým podmínkám.Pro další informace a poznatky o tomto tématu se odkazuje na komplexní sbírky dat a hlášení: oots.at deutschlandfunk.de a gdv.de .
| Details | |
|---|---|
| Ort | Markersdorf an der Pielach, Österreich |
| Quellen | |