Čína nasazuje novou fregatu – konkurence s USA a dalšími roste

Čína nasazuje novou fregatu – konkurence s USA a dalšími roste

V Tchaj-peji na Tchaj-wanu zprovoznila Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) novou generaci fregat, což dále přiostřuje konkurenci s USA a dalšími regionálními mocnostmi. Loď je považována za zásadní pro zvýšení komplexní bojové schopnosti čínského námořnictva.

Čínské námořnictvo v globální konkurenci

Ačkoli Čína již má největší světové námořnictvo podle počtu lodí, její technologie je někdy vnímána jako zaostávající za úrovní USA. USA varovaly, že jejich námořnictvo může být v přesile, a požadují rozšíření a reformní program, který by umožnil rychlejší provoz poškozených lodí.

Strategický význam Jihočínského moře

Námořnictvo provozuje svou flotilu především ve vodách u východního pobřeží Číny a ve strategicky důležitém Jihočínském moři, na které si Čína nárokuje téměř celé. Jedním z ústředních úkolů zůstává podpora armády při případném útoku na Tchaj-wan, samosprávný ostrov asi 160 kilometrů od čínského pobřeží, který chce Peking v případě potřeby anektovat silou.

Podrobnosti o nové fregatě Luohe

První fregata typu 054B, pojmenovaná Luohe, byla uvedena do provozu ve středu v Qingdao, přístavním městě v severní Číně, kde sídlí severočínská flotila CHKO. Loď má výtlak kolem 5000 tun a je vybavena technologií stealth, systémy řízení bitvy a integrovanou palebnou silou. Tyto funkce mají výrazně zvýšit celkový výkon.

Zbraně a možnosti použití

Luohe má různé kulomety pro boj zblízka, stejně jako protivzdušné a protilodní střely. Některé obranné publikace uvádějí, že by loď mohla potenciálně tvořit páteř čínského námořnictva.

Budoucí fregaty a síla flotily

Vydání se nezmiňovalo o budoucích fregatách 054B, ale předpokládá se, že nejméně dvě další již byly vypuštěny a další je v současné době ve výstavbě. Čínské námořnictvo má přibližně 234 válečných lodí, zatímco americké námořnictvo má 219 plavidel, včetně přibližně 50 fregat a podobného počtu torpédoborců. Čína má dvě operující letadlové lodě a třetí podstupující námořní zkoušky, stejně jako mocnou pobřežní stráž.

Válečné hry a strategické úvahy

Nedávné válečné hry ukázaly, že Čína by v simulovaném konfliktu s USA ztratila podstatně více lodí, ale byla by schopna tyto ztráty absorbovat a pokračovat v boji. PLA také vyslala lodě do odlehlých oblastí, jako je Středozemní moře a Karibik, a využila námořnictva jako rozšíření své rostoucí ekonomické a diplomatické moci.

Mezinárodní napětí a územní nároky

Lodě PLA a čínské pobřežní stráže hlídkují ve Východočínském moři, kde Čína kontroluje skupinu neobydlených ostrovů nárokovaných Japonskem. Přestože se vzdušné a námořní pohyby z obou stran dostaly do kontaktu, při těchto incidentech nepadly žádné výstřely. Spojené státy a další národy záměrně připluly blízko k některým z těchto umělých ostrovů, aby zpochybnily čínská tvrzení, zatímco Peking ignoroval rozhodnutí podporované OSN, které odmítlo většinu územních požadavků Číny.