Rakouská neutralita: Gazard pro mír a bezpečnost v Evropě!
Rakouská neutralita: Gazard pro mír a bezpečnost v Evropě!
V současné debatě Federální rady vedoucí parlamentní skupiny SPö Stefan Schennach dal význam rakouské neutrality pro mír a bezpečnost v Evropě 10. dubna 2025. Tato pozice zdůrazňuje odpovědnost Rakouska ve skutečnosti charakterizované geopolitickým napětím, zejména s válkou Ruska na UKraine. Schennach vysvětlil, že zahraniční politika by měla být založena na pravidelném mezinárodním příkazu, který je stále více ohrožen současným vývojem. Postup prezidenta USA, který porušuje pravidla Světové obchodní organizace a ovlivňuje globální obchod. Podle Schennacha není neutralita Rakouska nejen diplomatickým závazkem, ale součástí národní obrany, která zahrnuje mentální i vojenské aspekty. V této souvislosti vláda plánuje posílit kapacity federální armády. Kromě toho je Bundeswehr zapojen do mandátu OSN na Balkáně v rámci mírového spojování. Rakousko se etablovalo jako sídlo více než 50 mezinárodních organizací, včetně důležitých institucí, jako jsou OSN a OBSE. Dalším bodem je podpora SPö pro rakouskou žádost o místo v Radě bezpečnosti OSN, přičemž příležitosti k tomu jsou považovány za dobré.Rozměry a rozvoj neutrality
Rakouská neutralita, která byla úzce spojena s bezpečnostní politikou země již více než 40 let, se skládá ze tří centrálních dimenzí. Martin Senn to popisuje jako interpretaci, přitažlivost a odstrašující prostředek. Tyto rozměry tvoří rámec pro návrh a zajištění politiky neutrality. Interpretace zahrnuje domácí debaty o změnách neutrality, zatímco přitažlivost se týká opatření k zajištění neutrality s vnějším světem, například prostřednictvím mediace v konfliktech a ubytování mezinárodních organizací. Kachňování znamená ilustrovat potenciální agresory, že přínos porušení neutrality neospravedlňuje náklady.
Vývoj rakouské neutrality je rozdělen do čtyř fází: z konsolidace v roce 1955, fáze expanze v 70. a 80. letech na přeorientaci po skončení konfliktu na východ-západ, když se země více zaměřila na evropské otázky. Tento historický přehled ukazuje, jak se rakouský postoj k neutralitě v průběhu desetiletí změnil. Stagnace byla pozorována v posledních letech, protože všechny parlamentní strany, s výjimkou Neos, souhlasí s neutralitou. Toto schválení se zvýšilo po intervencích NATO a globálních krizích, jako jsou útoky z 11. září 2001.
Aktuální agenda bezpečnostní politiky
Agendu bezpečnostní politiky v Rakousku je v novém světle v pozorování ukrajinské války v novém světle. Vojenské násilí je opět považováno za legitimní možnost prosazování národních zájmů. V souvislosti s EU se členské státy potýkají s výzvou předefinovat jejich role bezpečnostní politiky. V této debatě je článek 23 rakouské ústavy také považován za podpůrnou diskusi o neutralitě a vojenské spolupráci v EU. Nová vláda se vědí, že posiluje strategickou autonomii EU a vytvoření obranné unie, ale FPö a některé další strany prokázaly skepticismus vůči evropské bezpečnostní politice.
Je zajímavé, žeVysoký souhlas s neutralitou koreluje s podporou společné evropské obrany. To by mohlo naznačovat, že pozitivní referendum by mohlo posílit umístění Rakouska v rámci evropského mírového projektu. S ohledem na současné geopolitické výzvy je otázka, jak může Rakousko přenést svou neutralitu do konstruktivní bezpečnostní role v EU.
| Details | |
|---|---|
| Ort | Österreich, Land |
| Quellen | |
Kommentare (0)