Poplašný signál dronu nad Karupem: Dánsko v největším nebezpečí!

Poplašný signál dronu nad Karupem: Dánsko v největším nebezpečí!

V pátek večer 27. září 2025 byly nad leteckou základnou Karup, největší dánskou vojenskou základnou, spatřeny dva neidentifikované drony. Ty zůstaly ve vzduchu několik hodin a jejich původ je stále neznámý. Vládní úředníci spekulují, zda jde o možný „hybridní útok“, jak uvádí vienna.at.

Situace vedla k dočasnému uzavření vzdušného prostoru kolem základny pro civilní letecký provoz. V sobotu dopoledne o incidentu informovala veřejnost televizní stanice TV Midtvest. Policie situaci popsala jako „operaci“, když se drony pohybovaly uvnitř i mimo letiště. V současné době jsou nasazeny jednotky dánských ozbrojených sil. Zůstává však nejasné, zda lze drony zachytit nebo identifikovat.

Systematické ohrožení drony

Dánská vláda označuje lety dronů za systematickou hrozbu. Stalo se tak poté, co byla v posledních dnech hlášena další pozorování na několika místech, včetně letišť a vojenských objektů. Mezi postižená letiště patří Aalborg, Esbjerg a Sönderborg. První pozorování se uskutečnila ve čtvrtek večer v Aalborgu, kde prý byly použity různé typy dronů. Přesné typy však zatím nejsou známy. Dánské úřady mají podezření, že civilní rybářské čluny nebo nákladní lodě by mohly sloužit jako základny pro lety dronů, uvádí ZDF.

Policie už začala vyhodnocovat bezpečnostní kamery a hledá stopy. Žádné drony však zatím zadrženy nebyly a policejní jednotky jsou ve službě nepřetržitě. Dánská armáda se rozhodla proti sestřelení dronů, aby zajistila bezpečnost občanů. Ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard také chystá návrh zákona, který má zvýšit schopnost sestřelovat drony.

NATO a bezpečnostní opatření

Dánská vláda zvažuje, že požádá NATO o konzultace podle článku 4, zatímco generální tajemník NATO Mark Rutte ujistil Dánsko o solidaritě a úzké spolupráci. NATO také zintenzivňuje dohled nad vzdušným prostorem nad Severním a Baltským mořem. V současné situaci Turecko nasadilo do Litvy sledovací letouny Awacs, aby situaci monitorovaly. Rusko mezitím popřelo jakoukoli spojitost s operacemi bezpilotních letounů, zatímco federální ministr obrany Boris Pistorius označil incidenty za součást strategie prezidenta Vladimira Putina.

V této napjaté atmosféře dochází také k významným poruchám na letištích v Kodani a Oslu kvůli pozorování dronů. Dánská vláda považuje lety dronů za cílené akce profesionálního herce a předpokládá se možný útok. V této souvislosti je také zdůrazněn právní rámec pro provoz dronů v Dánsku a Německu, který stanoví vysoké tresty za porušení letového provozu.

Hlášení o podezřelých letech dronů se neomezují pouze na Dánsko. V Německu byly podobné incidenty zaznamenány na vojenských zařízeních v Porýní-Falcku, jako jsou americké vojenské základny Ramstein a Spangdahlem. Může se jednat o organizovaný přístup, který je zasazen do kontextu hybridní války, jak uvádí Liveye.